Jste zde

Domů

Anežka Česká

Kategorie:

Kategorie osobnosti:

Zařazení do kalendária:

sv. Anežka Česká Přemyslovna

Svatá Anežka česká Přemyslovna, poslední dcera českého krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské. Vzdělaná, nadaná a moudrá žena, žijící asketickým životem, jejíž nevšední osobnost a skutky poutají pozornost dodnes.

Rok narození: 
* 1211
Rok úmrtí: 
† 1282

Celoevropský význam Anežky České Přemyslovny

Sv. Anežce České Přemyslovně se dostalo vynikajícího vzdělání, plynně psala a četla v češtině, latině, němčině a italštině; ve své době projevovala nadprůměrnou inteligenci a nadání, úspěšně zasahuje do kulturního, politického i společenského života, věnovala se dobročinné práci pro věřící, chudé a nemocné. Svatá Anežka Česká Přemyslovna si dopisovala se svatou Klárou, která ji v jednom ze svých listů oslovuje "sestro má nejmilejší ze všech" :

"Vysoké a ctihodné panně Anežce, přemocného krále českého dceři - Klára, nehodná děva Ježíše Krista v klášteře sv. Damiana. Pověst o Vašem svatém mezi lidmi obcovánídošla nejen nás v našem klášteře, ale prošla již téměř veškeren svět. Povědomo jest, kterak jste ctí a slávou nade všecky vyniknouti mohla, majíc ruku dáti velmocnému císaři a bylo by sde to jak na Vaše, tak i na Veličenstvo slušelo. Ale Vaše srdce neslo se všechno úpřimnou touhou po svaté chuidoě a umrtvení těla. Proto zvolila jste sobě ženicha mnohem urozenějšího Ježíše Krista. I prosím Vás co nejpokorněji, abyste se ve svém svatém předsevzetí víc a více utvrzovala. Buďte nám v Pánu zdráva a modlete se za nás. Amen."

Slova svaté Kláry dokládají, že sv. Anežka Přemyslovna byla ve své době velmi váženou ženou, jejíž dílo přesáhlo hranice ceé Evropy. Anežka Přemyslovna Česká byla ženou ctižádostivou, což se spolu s její výjimečnou inteligencí, promítlo do mnoha oblastí tehdejšího života, kultury a náboženství. Pro ženskou řeholi řádu klarisek zakládá na Starém městě v Praze klášter, do kterého vstupuje v roce 1234 a ve stejném roce přijímá papež Řehoř IX. tento klášter pod ochranu papežské stolice. Nedlouho poté papež nařizuje dosazení Anežky České Přemyslovny do funkce abatyše, představené ženského kláštera, mezi jejíž hlavní povinnosti je řízení chodu kláštera a především vedení a dodržování řeholních pravidel. Králova sestra využívá samozřejmě i svého postavení, původu a vlivu ...

Dílo Anežky Přemyslovny

Vyjma zřízení kláštera klarisek sv. Anežka Přemyslovna zakládá nedaleko kostela sv. Haštala špitál, sv. Františka, později, v roce 1235, přestěhovaný ke kostelu sv. Petra na Poříčí. Složité dny, které následovaly, byly ve znamení jednání a Anežce se povede získat pro bratrstvo vytoužený status církevního řádu. Stává se tak jediným a prvním mnišským řádem, jehož bratři byli pouze a jen Češi s českými kořeny. V roce 1256 si Anežka vymůže na papeži potvrzení zvláštního znaku nového řádu, totiž červenou šesticípou hvězdu. Od znaku se pak odvíjí i název řádu, totiž "Křížovníci s červenou hvězdou." Řád měl specifické postavení, kdy službu vykonávali  bratři i sestry, kteří neměli kněžské svěcení a právě i díky mnoha dalším více či méně výrazným zvláštnostem byl řád Křížovníků s červenou hvězdou až v 17. století uznán za řád rytířský. V roce 1238 se Anežka Česká vzdává úřadu abatyše, ovšem řízení kláštěrů si fakticky ponechává ve svých rukou tak, aby mohla do řízení institucí zasahovat.

Anežka Česká průkopnicí péče o chudé a nemocné

Byla průkopnicí v organizování chudinské a nemocniční péče na české půdě. Anežka Česká zvolila Klášterní kostel Nejsvětějšího Salvátora za rodovou nekropoli Přemyslovců a Anežka si zde nechává zřídit soukromou ložnici a modlitebnu Umírá v úctyhodných jedenasedmdesáti letech ...

Složité mládí ovlivňuje vysoké vzdělání Anežky Přemyslovny

Některé údaje uvádějí, že byla již jako dítě zasnoubena s polským knížetem a poslána na výchovu k cisterciačkám do Třebnice u Vratislavi. Po nečekaném snoubencově úmrtí se vrací do Čech a je svěřena do péče premonstrátkám v Doksanech. První ověřenou informaci máme o zasnoubení se synem římského císaře Fridricha II. Jindřichem v roce 1219. Pravděpodobně v důsledku intrik Babenberků, rakouského rodu, však dochází ke zrušení zasnoubení a sňatku, a tak se v roce 1225 Anežka Česká vrací zpět do Prahy - přibližně v této době se rozhoduje pro život zasvěcený Kristu. Vlivem toho, že tráví téměř celé mládí studiemi, četbou a přísnou, asketickou, výchovou dosahuje ve své době extrémně vysokého vzdělání.

Kult svaté Anežky České

V Čechách se začíná kult Anežky Přemyslovny rodit v podstatějiž za jejího života a pokračuje po její smrti. Nedlouho po jejím odchodu lze sledovat impulzy k zahájení jeji kanonizace, třebaže první ověřitelný doklad pochází až z roku 1328. Tyto však končí neúspěšně, avšak úcta k této výrazné osobnosti pokračuje stále a vzniká první dochovaná legenda. V roce 1436 je v Římě zahájeno nové jednání o kanonizaci Anežky České, avšak po čtrnácti letech byl zastaven s odúvodněním, že místo uložení Anžčiných ostatků není známé, což v té době byla jedna z podmínek svatořečení. Hrob Anežky České lidé doposud nenalezli, hledali jej za třicetileté, první i druhé světové války ... Legenda o Anežce však od středověku žije a běžně se objevuje i v literatuře barokní. Úcta lidu českého vrcholí akcí kardinála Schwarzenberka ve 2. polovině 19. století, jejímž výsledkem bylo blahořečení Anežky Přemyslovny papežem Piem IX. Přibližně od třicátých let 20. století česká katolická církev znovu usiluje o Anežčino svatořečení, avšak vždy veškeré aktivity ztroskotávají na faktu, že není známo místo uložení jejích ostatků. Formální překážka byla překonána až v říjnu roku 1989, kdy byla Anežka Česká svatořečena papežem Janem Pavlem II.   

Autorstvi a licence fotografií: 
Farnosti na Lipně - Licence neznámá