Jste zde

Domů

židovský kalendář

Velikonoční neděle

Velikonoce a velikonoční neděle

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Číst dále »

Epocha a letopočet

Jak se na Zemi počítá epocha a letopočet

Rozvojem lidských společností v případě podmínek, za kterých se mohly úspěšně rozvíjet roste potřeba stability, čímž dochází k úspěšnému finančních systémů a spolu s tím pak bankovnictví. Obecně dochází ke zrodu a stabilizaci institucí, a tedy i institucionalismu. Spokojenost, úspěch a rozvoj lidských společností totiž na prosperitě a stabilitě velmi záleží.

Číst celý článek »

Židovský kalendář

Židovský kalendář

Židovský kalendář  לוח השנה byl převzat od Babyloňanů a definitivně upraven v průběhu 5. století našeho letopočtu. Židovský kalendář   לוח השנה je ve své podstatě spolu s kalendářem mayským nejkomplikovanějším kalendářem všech dob - třebaže se řídí především pohybem Měsíce, je schopen sledovat pohyb Slunce tj. oběh Země  a roční doby, podobně, jako kalendář gregoriánský.

Přečtěte si celý text »»

Lunisolární kalendář

Lunisolárním kalendářem je například kalendář Židovský

UPRAVIT Příkladem nejstaršího lunisolárního kalendáře může být původní židovský kalendář. Podle Mojžíše se určoval nový měsíc vizuálním pozorováním úzkého srpku Měsíce po novu. První kdo tento srpek spatřil, musel to osobně nahlásit do Jeruzaléma, kde se židovská velerada starala o kalendář. Toto oznámení se považovalo za tak důležité, že posel mohl cestovat i v sobotu. Právě cestování v sobotu nám předesílá, jaký význam Židé v souladu se svým náboženstvím kalendáři přikládali - sobotní den je dnem Bohem požehnaným, šábes, kdy Židé nesmějí pracovat. 

V této době bylo třeba alespoň dvou svědků, kteří odpřisáhli, že spatřili nový srpek Měsíce. Za svědky se nepovažovali ženy, služebníci a muži se špatnou pověstí. Se svědkem byl sepsán protokol a za prokázanou službu byl pak štědře pohoštěn. Kalendářní rada židovské velerady pak oficiálně vyhlásila "Roš chodeš", začátek nového měsíce. Měsíc, ostatně i každý den, začínal u židů večerem. Potom se zapálila již připravená hranice na Olivetské hoře. Toto znamení se pak šířilo po celé zemi, aby všichni začali nový měsíc. Někdy bylo v roce dvanáct měsíců a jindy třináct. Před slavností žní se totiž pozorovalo, zda jsou již zlaté klasy. Pokud ne, přidal se třináctý měsíc navíc, neboť Hospodin musel dostat za oběť první zlaté klasy. Takovýto kalendář, kdy začátek nového měsíce závisí na pozorování srpku a začátek roku závisí na stavu obilí, je celkem jednoduchý a nemůže se příliš rozejít se skutečností. Pokud by se pro mračna zpozoroval srpek pozdě, vyrovná se to v následujícím měsíci. A pokud by se zrání obilí zpozdilo a přidal by se přestupný měsíc navíc, vyrovná se to příští rok.

Více o nebeském kalendáři

Stránky

Subscribe to RSS - židovský kalendář