hodiny

Na jižním okraji staroegyptského pohřebiště v Abydu na západním břehu Nilu objevil v roce 1899 archeolog William Flinders Petrie hromadu sutě, v níž zkušeným okem odborníka rozpoznal zbytky pyramidy. O tři roky později nález datoval do období vlády Ahmose I. (asi 1539-1514 př. n.1.), prvního faraona 18. dynastie.

„Tento král nezemře... neboť král patří mezi nezapadající hvězdy," píše se v Textech pyramid pocházejících asi z roku 2345 př. n. 1. Hvězdná obloha výrazně ovlivňovala náboženské a zádušní představy starých Egypťanů. Není proto pochyb o tom, že kněží měli značné astronomické znalosti. Je tedy velmi pravděpodobné, že už v době Staré říše byly pyramidy budovány podle hvězd.

Vedle slunečních hodin se již v Egyptě i jinde ve starověku vyskytují jednoduchá zařízení na odměřování úseků trvání, například “kalibrované” svíčky a zejména vodní hodiny, řecky “ukrádač vody” čili klepsydra. Původně to byla obyčejná nádobka s malým otvorem, později mohla dostat i nějakou stupnici a známe i konstrukce, které výměnou stupnic nebo zalepováním otvorů odměřovaly různě dlouhé hodiny v létě a v zimě.

Lidé se snažili měřit čas odpradávna pomocí různých zařízení, a to délkou stínu počínaje až po nejmodernější atomové či světelné hodiny. Samozřejmě, že lidé logicky vždy uvažovali nad tím, jakou má čas podstatu a jak je možné že například ženy, ryby, rostliny a spousta dalších živočichů je ovlivňována cykly Měsíce. Krásnou otázkou je pak zamyšlení, které naznačuje, že je velmi zvláštní pocit, kdy medůza člověka žahne v průběhu okamžiku.