Jste zde
Věštění budoucnosti v den svatého Ondřeje
Magazín:
Sv. Ondřej, bratr svatého Petra, apoštol, třebaže byl Židem, nosil právě toto jméno; nebyly nalezeny žádné písemné či jiné důkazy či památky, které by odkazovaly na skutečnost, že by svatý Ondřej měl jméno aramejské nebo hebrejské. Sv. Ondřej je v lidové tradici považován za patrona nevěst, ač právě spojení sv. Ondřeje s nevěstami je neobjasněné.
Pro věštbu budoucnosti se považoval den sv. Ondřeje v lidové tradici včetně Štědrého dne za nejdůležitější
Věštění budoucnosti na sv. Ondřeje je zvykem starobylým a tudíž může souviset s kulty pohanských démonů, ochranou před zlem a mocí nastupující zimy. Vykládání budoucnosti probíhalo prostřednictvím Čtyř hrnečků, kterými se se přiklopila trocha hlíny, kousek chleba, hřeben a prsten tak, aby ten, kdo chce znát svůj osud, nevěděl, kde se která věc nachází. Jeden odklopil - pokud pod ní byla hlína, měl do roka zemřít, hřeben znamenal nemoc, chléb majetek a prsten svatbu.
Tradice hádání ženicha v den svatého Ondřeje
V den sv. Ondřeje prováděla děvčata různé praktiky, jimiž hádala svého ženicha. Podobné úkony však často prováděli i mládenci. Třáslo se stromem, který měl naznačit, kdo bude nastávajícím partnerem. Často se "kouzlilo se žábou, která byla zahrabávána do mraveniště a dle zbylých kostí se věštilo - kůstka v podobě háčku mládence přitahovala, lopatkovitá odpuzovala. O půlnoci před sv. Ondřejem se klepalo na kurník. Pokud se dívce ozval jako první kohout, měla se do roka vdát, pokud slepice, zůstala svobodná. Přesně o půlnoci bylo prý možné spatřit obraz nastávajícího na hladině vody ve studni či díži, v zrcadle nebo dokonce v komíně. Roku 1762 se kritizoval zvyk, že několik dívek položilo na lopatu po kousku chleba a čí snědl pes první, ta se měla nejdříve vdát. V severovýchodních Čechách odevzdávaly toho dne děvečky hospodyním napředenou přízi a odměnou dostávaly peníze, kterými pak v hospodě hostily mládence.