Jste zde
Sibylina proroctví o tajemství lásky
Předpovědi a proroctví Sibyliny, ve kterých věští o lásce a milování. Proroctví Královy Sibyly - věštby a předpovědi, které sepsala Sibila ve Druhé královské knize proroctví se týkají nejen mezilidských vztahů a vztahem člověka k Bohu, ale dotýkají se i niterných témat lidské duše, totiž nejvroucnějšího citu, jakým je právě lidská láska.
Tajemství lásky v proroctví Sibyly, královny Michaldy, má nezastupitelné místo - Sibyla, jako moudrá žena se již před několika tisíci lety zamýšlela nad významem lásky a milování pro život člověka
Zaznamenáno jest : Řekla jsem, že není na světě nic nového, že všechno se jenom mění a přece zůstává stejným. Jest však věc, která nezůstává stejnou, ale stále se mění. Je v nás, roste s námi a s námi umírá – je to láska. Co je to láska a jak vzniká ? Láska je výsledek lidského hloubání, o kterém žádný neví a také věděti nebude. Je to výslednice jeho duše a kdybys tisíckrát ptal se po základu této výslednice sebe sám, a nebo někoho ze svého okolí, pak nikdy odpověď Ti nedá, neboť tuto nezná. Zkus. Běž světem, abys lásku našel. Půjdeš, půjdeš léta, zestárneš, ale lásku, kterou hledáš nenalezneš, neboť láska je něco, co najíti se nedá. A když se Ti jednou bude zdát, že jsi skutečně našel její tajemství, tu schová se před tebou, bude ti utíkati, skrývati se bude, ba budeš slyšet její tajemný smích, že hledáš něco, co nikdy nalézti nemůžeš.
Proroctví královny Sibyly - Sibylina proroctví - obsahují vyjma proroctví o zkáze, válce a armageddonu i filosofická zamyšlení nad láskou a jejím významem pro lidskou bytost
To je tedy láska a její tajemství – hledej svoji duši. Snad nechtěl bys ji skutečně nalézt ? Chtěl bys překonati Hospodina ? Chtěl bys nalézt něco, co ještě nikdy nikdo nenalezl ? Lásku a duši sluší dáti se do jedné skříňky života, neboť kde jest duše, tam je i láska. Kde duše není, tam také lásky nehledej ! Proč muž ženu miluje, řekla jsem Ti již ve své řeči o lásce, ale k tomu zbývá ještě říci tolik : touha u muže po tvoření přináši do jeho srdce lásku, avšak i když jest to touha po tvoření, přece jest zde něco tajemného a záhadného, to co žádný člověk nerozluští – ani já, ani kněží, ani Ty, moudrý králi Šalamoune.
Sibyla Kumanna oslovuje krále Šalamouna v otázkách lidských vztahů, lásky a milování
A budou hloubati mnozí a mnozí ještě za tisíciletí, aby její původ nalezli, ale nenaleznou. Jen proto, že kdyby jednou přišel den a někdo toto tajemství rozluštil, tak přestane míti láska svého půvabu a chvění. Stala by se věcí a nikoliv láskou. Věc může si každý kdykoliv a jakkoliv zaopatřiti, ale lásku nikoliv, králi Šalamoune. Život bez lásky rovná se smrti. Smrt pak nastupuje tam, kde lásky není. Ptáš se jak je to možné ? Nevěříš mi, nebo říkáš, že mnoho lidí umírá náhodou či neštěstím ? Nevěříš mi, neboť říkáš, že velmi mnoho umírá těch, kteří jsou svými přáteli opravdu milováni a tudíž je pro všechny smrt nežádoucí ?
Sibyla, věškyně a vědma, ve svých předpovědích hovoří ke králi Šalamounovi - v textu můžeme sledovat autobiografické rysy, zejména v pocitech týkajících se získání citů druhé osoby za peníze
Nevěříš mi, neboť tvrdíš, že velmi mnoho lidí umírá v raném mládí, kdy má život ještě před sebou. A i tu vězte, že i zde jest nutno hledati původ v sestavení hvězd, které byly při narození toho či onoho člověka. Tyto hvězdy přesně předpověděly, že smrt toho jednice musí nastati v den, kdy dovrší určitou hodinu a den svého života a nadále ho neovlivňují, neboť zajsdou v nebesích a do dálných mlhovin.
Sibylino požehnání králi Šalamounovi - královna Sibyla žehná králi Šalamounovi po rozjímání o astrologii a jejím vlivu na osud člověka
Zaznamenáno jest : Zpěv žalmistů Páně pěti žalmy krále Davida
Hospodine, Bože můj, v Tebe doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých a vytrhni mne. Aby neuchvátil jako lev duše mé a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil. Hospodine, učinil-li jsem to, jest nepravost v rukou mých, odplácel-li jsem se zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval. Nechť stíhá nepřítel duši mou a propadne a pošlape na zemi život můj a slávu mou v prach uvede. Povstaň, Hospodine, vyvyš se proti útokům nepřátel mých a buď milostiv ke mně. Hospodine, Ty jediný jsi spravedlivý, spravedlnost miluješ a na upřímného tvář Tvoje patří.
Královna Sibyla se loučí s králem Šalamounem před cestou zpět do Království Sábského
Dozněl zpěv žalmistů Páně. Předstoupil král Šalamoun před královnu Sibylu, která promluvila k němu : „Králi králů, naplnily se dny, kdy já musím tuto zemi opustiti, v níž zalíbení jsem našla. Po šest úplňků hovořila jsem s Tebou o věcech přítomných i příštích, ale nemohu déle zde v Jeruzalémě pobývati, neboť povinnosti vladařské volají mne do Sáby, odkud k Tobě jsem vyšla. Prosím proto, abys písaře svého Raula milostivě ze služeb svých propustil a dal jemu možnost se mnou na cestu dalekou se vydati, neboť nadále chci jemu svěřiti to, čeho jsem svěřiti mínila. Až nadejde čas, vrátí se k Tobě Raul opět zpět, aby Ti všechny mé vzkazy, jak jím zapsány budou Tobě předložil.“ 144 průvodci již čekali před trůnem Šalamounovým aby se s ním rozloučili a za poskytnuté pohostinství poděkovali. Žalmisté Páně poklekli.
Sibyla, královna Michalda Sábská promlouvá k lidu Izraelskému
„Izraelští, Váš osud je v rukou Pána našeho. Buďte vždy jemu poslušni a Jemu věrni. Učinil Vás národem svým vyvoleným, ale přijde den, kdy nebude již Vašeho národa více. Smiřte se s tím. Každý národ má dobu svého vzestupu a sestupu a tak bude i s národem Vaším. Tak, jako z Vaší země přijde světlo celému světu, tak bude i to vaše země, která bude původcem jedné z nejhroznějších válek, která kdy zemi postihne. Vaši pokrevní přátelé Vás zradí a pomohou Vám zhynouti. Bůh Tvůrce s Vámi.“
Pouť královny Sibyly do země Sábské - popis putování a zážitků z cest královny Michaldy
Zaznamenáno jest : Když se byla královna Sibyla s národem izraelským rozloučila a jemu požehnání do doby příští dala, hnul se její průvod zpět do Království sábského. I ona byla králem Šalamounem velmi bohatě obdarována šperky různými, které řemeslníky izraelskými zhotoveny byly, taktéž i plodin a révů mnoho průvod královnin s sebou vezl, aby v dálné Arábii tyto do země zapustil a užitek z nich měl.
Královna Michalda, věštkyně a prorok Sibyla, seznává spolu s okolím, že s králem Šalamounem otěhotněla
Tak, jako při cestě do Jeruzaléma, tak i na cestě zpáteční svěcen byl den sobotní a obětováno bylo Hospodinu. Dne čtrnáctého cesty průvodu královského královna stižena byla bolestmi nebývalými a dala proto průvodu svému zastaviti, dokud tyto bolesti neustanou. Zkušení mužové, kteří za účelem porad do královnina stanu přicházeli, poznali, že královna není více „tabu“ a počínali se od ní odvraceti, neboť v zápisech a vzkazech vladařů sábských přísně poznamenáno jest, že královna sábská nesmí býti nikdy mužem zneuctěna.
Těhotenství královny Michaldy je prozrazeno a Sibyla, nyní již bývalá vládkyně Sábské země, je zavrhnuta svým vlastním národem
Vypravili proto rychlé posly do země sábské, aby tito náčelníkům kmenů zprávu tuto oznámili a žádali rozhodnutí, zda jest přípustno, aby královna do panství svého ještě uvedena býti mohla. Po několika dnech odpočinku bylo pokračováno v úmorné cestě. A když průvod přicházel k hranicím území Sáb, zastaven byl nejstarším náčelníkem kmene, který řekl :
„Hranici naší posvátné země, královno Michaldo, přestoupiti nesmíš: Duchové našich předků tak provždy Tobě zakázali. Jdi tam, kde tělo Tvé zneuctěno bylo, neboť jedině tam můžeš nabýti klidu a možnosti dítěti tvému stát se dobrou matkou.
Královna sábská matkou býti nesmí.“