Jste zde

Domů

Sibylina proroctví o středověku

Sibyla Kumanna Andrea del Castagno r. 1450

Královna Sibyla Kumanna sepisuje v sedmé knize Proroctví známá jako Sibylina proroctví knihy sedmé o středověku Sibyla, známá věštkyně, bájná královna Sábská, je pozoruhodná historická osobnost, která měla významný vliv na průběh několika historických událostí, a vyjma své cesty ke králi Šalamounovi, se téměř celostvětově zviditelnila svými, tedy Sibylinými proroctvími, která se s pozoruhodnu přesností vyplnila.

Třebaže byl originál a jeho opisy v průběhu staletí několikrát zničeny, díky vytrvalosti a houževnatosti tisíců našich předků se vzácná proroctví, jejichž autorkou je Sibyla, dochovala až do dnešních dob. 

Pokračování sedmé knihy Proroctví Sibyly o dobách na počátku patnáctého století v Evropě a sousedících zemích

Mám opakovati, že v žádném nebude nic lepšího? Ne, nechtěj tež toho po mně. Vzdornějším ještě stane se v té době. Hospodin nic, jen lidé. Mesiáš stane se záštitou k plnění zla. Rozumíš tomu, co jest to záštita? Plášť, pod nimž dovede jeho majitel ukrýti mnoho a mnoho zlého i dobrého. A půjdou lidé stejným krokem, jakým šli po dvě stě let. Nenávist, faleš, smilstvo a nevěra. To bude člověk, žijící v době kolem roku 1400 po Kristu. V zákoně psáno stojí, že mesiáš podmaní si celý svět. Ovšem. Ale jakým utrpení doznají ti, kteří budou chtíti toto podmanění prosaditi.

Sibyla vznáší proroctví o křesťanství, judaismu a víry v Hospodina, jako evropského monoteistického náboženství

A právě tato doba bude jednou z největších zkoušek pro ty, kteří na Mesiáše nezapomenou a Jemu věrnými zůstanou. Avšak to, že již předtím nabudou apoštolové a kněží moci nebývalé, bude příčinou, že každý, kdo jenom trochu bude moci, bude snažiti se vůdcovství ve víře v Mesiáše do rukou svých dostati. Byti vůdcem neznamená jenom vésti lid. Každý vůdce má kus své vlastní odpovědnosti, jak ten lid vede a kam ho vede. Býti následovníkem Mesiáše, neznamená, že před lidmi jsem Jeho zástupcem a pravoplatným mluvčím, ale je nutno dávati pozor na to, jak svého předchůdce zastupuji, jak ten lid, který mi byl Boží milostí svěřen, vedu. Nesmí a nemá to býti touha po blahobytu, která mne v tato místa vede, ale musí, bezpodmínečně musí to býti touha po obrodě člověka, která mne na toto vůdčí místo přivedla. Byl-li jsem svými spolubratry k tomuto velkému úkolu zvolen, pak rovněž mám a musím jíti zase tak, jako bych se sám svou praxí k tomuto vznešenému postavení propracoval.

Sibyla prorokuje v předpovědi pro středověk výnosy z desátek a společenské nepokoje na základě vykořisťování nižších společenských tříd obyvatelstva

Řekl Hospodin, že desátek z výtěžku práce jest nutno mu darovati. Ano, tak. Řekne proto ten, který v oné době na místě Mesiášově vládnouti bude, že desátek tento přináleží Jemu, který za Mesiáše k lidu mluví. Tento výnos, který, byť jinak národ žil nemravně, bude vždy vynášeti mnoho peněz a zlata, svede mnohé k nepravostem. A stane se proto v době té, že lid projeví nespokojenost s oslavováním Hospodina jenom za zlato a nebude chtíti uctívati ty, kteří na prestol Jeho zasednou.

Královna Sibyla, věštkyně Sibyla, vládkyně i vyhnanec, prorokuje v sedmé knize královské nevázaný život vládnoucích vrstev na úkor poddaných a společenské nepokoje

Nikdy, v žádném bratrstvu se nebude opakovati to, co v bratrstvu Mesiášově v té době. Hřích nebude hříchem, pak-li zlatem vyvážen bude. Nepravost bude nepravostí, pak-li apoštolu se úplata dá. Z člověka stane se psanec, který půjde životem, aniž by věděl, zda činí to neb ono dobře anebo zle, neboť dobře činil-li, pak dělal něco, co jiní nečinili a zlo když páchá, pak činí to, co činí jiní. S tím rozdílem však: chudák, pak-li zlo činí a nemůže zlatem čin svůj proplatiti, trestán a poznamenán jest. Boháč pak hřích svůj zlatem proplatí a jest všeho hříchu číst. Taková doba, v níž podobné úkazky lze zjistiti, jest dobou úpadku a mrzkosti.

Sibyla v proroctví o křesťanství a Evropě v průběhu raného a vrcholného středověku; Sibyla vznáší předpověď o významných společenských, politických a církevních událostech

Lidé, kteří v takové době žijí, nejsou opravdu tvory Hospodina, ale něčím, nad čím by se Tvůrce musil zamysliti. Hřešíš-li, pak trp za poklesek svůj a jsi-li spravedliv, buť odměněn, ať jest tato odměna zde, anebo tam, před soudnou stolicí Páně. Apoštol anebo kněz, který za hřích tvůj zlato žádá, rouhá se Hospodinu a není hoden, abys před ním na okamžik zastavil krok svůj a řekl jemu: Hospodin s Tebou. Kde pokání jest po tobě žádáno, tam běž. Kde zlato za hřích, odejdi.

Předpovědi, jejichž autorkou je Sibyla, se dotýkají významných otázek náboženského a politického života raného a pozdního středověku - Sibyla ve svých proroctvích předpovídá církevní schizma i úpadek katolické církve

Proto také v letech 1400 po narození Mesiášově budou se tři lidé děliti o výnos za vysvobození z hříchů. Proto, že jenom a jenom zlato světem v té době povládne, proto také upadne moc Římanů a přijde doba velkého úpadku. Vidím město nad jezerem. A nad tímto městem vidím oheň. Kolem ohně vidím černé pláště v purpuru zahalené. Zdá se, že v tomto ohni umírá kus ryzí pravdy, člověk, který v té době jde proti všem, který nechce uznati tehdejší řád a mrav. Tam zmírá člověk pro pravdu v plamenech. Ano, pravda jest ohněm a pak-li jeho katové oheň pro něho připravili, nic lepšího připraviti nemohli. Pravda jest ohněm, který má v našich srdcích vždycky sídliti a zmírá-li někdo v tomto ohňi, pak slavnostnější smrt mu nemohla býti připravena.

Královna Sibyla v proroctví o středověku a středověké době opět s přesností popisuje smrt mnoha lidí v plamenech, represe a církevní útlak spodních vrstev obyvatel mnoha evropských zemí

Smrt jednotlivce není a nesmí býti smrtí celého národa. Zemře-li v plamenech jeden člověk pro pravdu, pro své přesvědčení, pak jeho smrtí neodcházejí všichni ti, kteří konání jeho schvalovali. Naopak! Zde byl příklad houževnatosti v hájení pravdy, a proto celý národ jeho bude cítiti ve svém nitru povinnosti jíti za ním a hledati to, co on nedokončil.

Sibyla Kumanna, Královna Sábská, vznáší proroctví o válkách evropských a vznáší proroctví o konfliktech, které v Evropě nastanou okolo roku 1400 po narození Ježíše Krista
Nastane proto v letech 1400 po narození Mesiáše v Evropě řež, jaké doposud snad Evropa neviděla. Sever proti jihu – západ proti východu. A všichni budou tvrditi, že se bojí pro pravdu! Co pravda jest, jsem již řekla, ale připomínám: pravda se nehledá na bojišti! Mečem a násilím pravdy nedosáhneš! Pravda jest více nežli krev! Pravda jest život! Jak já bych měla nutiti své poddané, aby věřili tomu, čemu věřím já, královna Michalda Sábská, když sami ve svých nitrech o mém vlastním přesvědčení nejsou pevně usvědčeni? Jak já bych mohla nutiti někoho, aby moji pravdu za svou taktéž považoval? To musím přijíti, vysvětliti a životem svým příkladem jíti! Tento způsob jest lepším tisíců mečů a různých zbraní! Nad oblohou v té době zazáří totéž světlo, jako v době té, kdy narodil se Mesiáš. Ne proto, aby zvěstovalo příchod nového Vykupitele, anebo snad mělo býti znamením, že nebese nespuhlasí se smrtí toho, který v plamenech zahynul, ale proto, aby lidstvu připomenulo Pána.

Proroctví Královny Sibyly - Sibylina proroctví a předpovědi o útrapách lidu Evropy a evropských nesnázích a právu člověka na znamení Budoucnosti

A aj, mnozí na kolena padati budou a modlitbu svou k Němu povznesou, neboť poznají, že v bludu žili a pro bludy krev že zbytečně prolévali. Druzí však neposlechnou! Hvězda Boží a varující, jen pro výsměch jim bude a čím více budou hřešiti, tím více se budou Hospodinu rouhati. Takový byl, je a bude vždy člověk! Bůh – Hospodin – Stvořitel? Nač nám je Ho třeba? Proč máme my zde, v tomto pozemském ráji, mysliti na to, co bude? Hlavní věcí je, že zde jsme, že dýcháme a žijeme, že máme do jisté míry o sebe postaráno, ale co bude?