Jste zde
Lunární kalendář
Lunární kalendář
Lunární kalendář je kalendář, ve kterém je pro měření a datování času použit takzvaný lunární kalendářní princip založený na pozorování fází Měsíce. Třebaže lunární kalendář je svou podstatou bližší globálním astronomickým cyklům, s ohledem na technologie 21. století se lunární kalendář pro praktické využití v běžném životě současného člověka příliš nehodí. Lunární kalendář určuje data významných svátků či bohoslužeb.
Historie lunárního kalendáře souvisí s rozvojem astrologie v různých částech Země
Vlivu Měsíce na život na Zemi si všímali již staří Číňané - jedním z nejstarších astrologických systémů je astrologie čínská. První zmínky o bádání ve vztazích lidského těla a planetárních konjunkcí nalézáme ve starověkých čínských klášterech a datum jejich vzniku odhadujeme na více než 5000 let. První čínský lunární kalendář, o kterém můžeme s jistotou tvrdit, že byl lunárním kalendářem takovým, jak jej chápeme dnes, byl sestaven již v roce 2637 před začátkem našeho letopočtu, a lze se domnívat s ohledem na jeho propracovanost, že již dříve v těchto obdobích v Číně lunární kalendáře vznikaly. Lunární kalendář má tedy v Číně tradici sahající dále, než 2500 let před našim letopočtem.
Jak vlastně vznikl lunární kalendář ? Abychom tajemství vzniku lunárního kalendáře správně pochopili, měli bychom si říci několik astronomických a astrologických drobností. Z pohledu pozorovatele na Zemi se Slunce, Měsíc a hvězdy otáčejí kolem Země. Podíváme-li se na noční oblohu, po chvíli si všimneme, že Měsíc, Luna, a hvězdy se pohybují společně směrem na západ. Po několika dnech bychom však zpozorovali, že pohyb Měsíce je oproti hvězdám o něco pomalejší. Toto zjištění je pro výpočet lunárního kalendáře v podstatě klíčové.
Základ lunárního kalendáře tvoří pravidelné fáze Měsíce, Luny, na noční obloze
Čínský kalendář je odvozen od nebeského pohybu Luny, narozdíl od západního kalendáře, který je odvozen od nebeského pohybu Slunce. Všichni víme, že síla Měsíce, jako nejbližšího nebeského tělesa, se projevuje například vzedmutím vodních ploch, moří a oceánů. Je také všeobecně známo, že při úplňku vzrůstá nervozita, nespavost, ale i kriminalita a násilí.
Nejvhodnější dobu zasetí i sklizně určoval každoročně právě lunární kalendář
Čínští rolníci používali lunárního kalendáře jako ročenky, podle níž určovali nejvhodnější dny pro setbu a sklizeň dávno předtím, než moderní věda vyvinula metody předpovědi počasí. Nejnižší jednotkou lunárního kalendáře je lunární den, což je doba mezi dvěma kulminacemi Měsíce. Tyto dvě měsíční kulminace na Zemi reprezentuje zejména perioda přílivu a odlivu, která trvá 24 hodin, 50 minut a 28 vteřin. Základní jednotkou lunárního kalendáře však není jeden den - základní jednotkou lunárního kalendáře je jeden lunární rok.
Lunární rok v Číně podle lunárního kalendáře začíná později oproti Evropě
Čínský lunární rok začíná obvykle koncem našeho ledna nebo začátkem února. Každému roku je v kalendáři přiřazeno jedno z dvanácti znamení čínského zvěrokruhu v čínském lunárním kalendáři. Periodicky, cyklicky, se tak opakuje rok krysy, buvola, tygra, králíka, draka, hada, koně, ovce, opice, kohouta, psa a vepře. Tato dvanáctiletá perioda související s lunárním kalendářem se dále kombinuje s periodou pětiletou, kdy se střídá pět základních elementů - kov, voda, dřevo, oheň, země - a s dvouletou periodou, kdy se střídá kladný a záporný energetický náboj Jin a Jang.
Lunární čínský kalendář je zajímavým kalendářem lunisolárním
Podle čínského lunárního kalendáře pak můžeme vypozorovat, že každý novorozený člověk je pak ovlivněn čínským znamením roku, elementem roku, nábojem roku, ale i čínským znamením dvouhodiny, ve které se narodil. Stejné pro Číňany jako pro evropany jsou však veškeré fáze Luny, Měsíce, takže je přirozené, že pokud pozorujeme Slunce a Měsíc společně, nakonec dospějí evropané i Číňané ke stejným výsledkům. Zajímavé je, že čínský zemědělský lunární kalendář je vlastně dvojí kalendář, protože jednak je lunární, tedy že vždycky prvního každého měsíce toho lunárního kalendáře je nov, pak za 14 nebo 15 dní je úplněk a opět přibližně za 28 dní je znovu NOV, a jednak je solární, neboť lunární rok je v čínském lunárním kalendáři rozdělen do 24 částí, které nazýváme " jie qui ". Těchto dvacet čtyři částí tradičního čínského lunárního kalendáře se však řídí pohybem Slunce, rovnodenností a dalšími astrologickými postaveními Měsíce, Slunce a hvězd, takže je na své lunární kalendářní platformě zcela nezávislý a počítání dnů a jejich délky je shodné s evropským solárním kalendářem. Podle lunárního kalendáře se tedy v Číně určují pouze některé významné státní či bohoslužebné události jako jsou tradiční čínské Jarní svátky.
Dřevo v čínském lunárním kalendáři
Dřevo v čínském lunárním kalendáři reprezentuje tvůrčí sílu a představivost. Vlastnostmi elementu dřeva jsou krása, cudnost a fantazie. Lidé jejichž elementem je dřevo v lunárním čínském kalendáři jsou vysocí a štíhlí, mívají krásné oči. Element dřeva řídí játra a oči a barvou tohoto elementu je zelená. Tento prvek patří ránu a jaru, obsahuje dvě protichůdné, avšak rovnocenné vlastnosti : jednak hněv a jednak jednáním ve prospěch druhého člověka. Element dřeva v čínském lunárním kalendáři činí jedince rozpínavým, společenským a uvědomělým.
Oheň v čínském lunárním kalendáři
K elementu ohně v čínském lunárním kalendáři patří krása, štěstí a radost, ale může být také spojen s utrpením, horkem a jasnovidectvím. Lidé narození v ohni bývají často vůdci a vojáky, neboť oheň, jako jeden z elementů čínského lunárního kalendáře, vládne srdci a krvi, bývá spojován rovněž s polednem a létem. Ohni je přiřazena červená barva a odpovídá horkému počasí, suchu, prachu, uspokojení a přirozenosti. Oheň zahřeje i spálí, a proto by měl ohnivý člověk vyhledávat rovnováhu mezi sklonem k ničivé výbušnosti a snahou vytvořit příjemnou atmosféru. Oheň se musí snažit ovládat svoji ohnivost, neboť bývá vášnivý, výbušný a netrpělivý. Z popela ohně vzniká v čínském lunárním kalendáři element země.
Země v čínském lunárním kalendáři
Země reprezentuje úspěšnost, vytrvalost, pečlivost a strategické myšlení. Země vládne slezině a ústům. Barva je elementu země přisuzována žlutá. Země patří k odpoledni a teplým dnům pozdního babího léta až podzimu. V zemi vznikají žíly rud, element země značí rovnováhu a střed mezi začátkem a koncem. Země je mírná, ale má dvě opačné rovnocenné síly, které mohou: živit, růst nebo dusit přílišnou starostlivostí. Zemský člověk je spravedlivý a dokáže podávat velké výkony bez zvláštní námahy.
Kov v čínském lunárním kalendáři
Vašimi vlastnostmi jsou rozhodnost a ambicióznost ve vašem životě. Můžete být rovněž destruktivní, což může vést až k úplné ignoraci. Kov reprezentuje sílu a tvrdohlavost. Kov řídí plíce a pokožku. Oblíbená barva je bílá. Tento prvek patří večeru a podzimu. Kov Kov je bílé barvy a odpovídá chladnému a křupavému zimnímu počasí. Umožňuje vodě, aby protékala skulinami země. Člověk tohoto živlu je hovorný, ale má obdivuhodnou schopnost vyvolávat neshody. Tuto vlastnost by měl vyvažovat svým druhým darem, tj. vytváření souladu. Kov je začátek zimy a může v horoskopu znamenat: smutek, sklíčenost, melancholii, romantiku. Je třeba se chovat tak, aby člověk zbytečně nepodléhal stesku a nostalgi
Voda v čínském lunárním kalendáři
Typické vlastnosti jsou klid a mírnost. Voda také reprezentuje plodnost a sílu. Živel voda ovládá ledviny a uši. Oblíbené barvy jsou černá a tmavě modrá. Tento prvek patří noci a zimě.Voda Voda je modrá a odpovídá zimě v plném proudu, dává život dřevu. Je v neustálém pohybu, tekoucí a proměnlivá. Člověk tohoto živlu je: duševně křehký vnímavý přecitlivělý nedůtklivý. Tento člověk mívá hudební nadání, často trpí stresy a nervozitou, což by měl vyvažovat dobrotou a účastností. Voda je někdy příliš propustná a člověk si musí dávat pozor, aby se příliš nezatěžoval problémy ostatních.
Matematický výpočet pravidel pro lunární kalendář
Pro výpočet lunárního kalendáře je tedy důležité si uvědomit, že lunární kalendář je třeba chápat právě z pohledu pozorovatele na Zemi, nikoliv jako na nezávislé, přírodní astronomické děje. Hvězdy opíší kolem planety Země - stále z hlediska nezávislého pozorovatele na Zemi - každých 24 hodin jednu celou kružnici, tedy 360°. Luna, Měsíc, se však denně zpožďuje oproti pohybu hvězd cca o 13°. Tato skutečnost je pro výpočet lunárního kalendáře rovněž velmi významná. Z celé kružnice opíše pouze kolem 247°. Pokud budeme polohu Luny zaznamenávat každý den ve stejnou dobu, zjistíme, že tímto obráceným pohybem projde za necelý měsíc všemi znameními zvěrokruhu. Podobný úkaz platí i pro Slunce, ale protože hvězdy září příliš slabě, a během dne jsou okem neviditelné, nemůžeme tento jev prakticky zaregistrovat. Kdybychom však mohli vidět Slunce a hvězdy zároveň, pozorovali bychom podobný posun Slunce ve vztahu k hvězdám podobně, jako u Měsíce.