Která pyramida byla poslední

Záhadná pyramida, která neslouží jako hrobka ani cokoliv podobného

Proč byl vůbec vybudován a proč zahrnoval i padesát metrů vysokou pyramidu, která vůbec nesloužila jako hrobka? A proč byla součástí komplexu nedokončená skalní hrobka, v níž není nikdo pochován? Některé písemné prameny naznačují, že druhý Ahmosův nástupce Thutmose I. By mohl mít v Abydu také pyramidu. Ve skutečnosti Ahmosova pyramida stojí na konci linie královských pyramid dochovaných z doby Střední říše a žádná už na ni nenavazuje. Všichni panovníci po Ahmosovi I. z období Nové říše mají s výjimkou Achnatona své skalní hrobky ve Wésetu. Žádná však nezahrnuje pyramidu, tedy klasickou podobu královského hrobu ze starších období. David O'Conner k tomu podotýká: „Výstavbou vlastního komplexu v Abydu Ahmose zamýšlel spojit svůj zádušní kult s kultem Usira, tedy hlavního božstva Abydu a také vládce zemřelých a garanta nesmrtelnosti. Oddělení pyramidy a hrobky mohlo odrážet obdobné uspořádání, jaké bylo určeno pro Usira, s hrobkou boha předpokládanou hluboko v poušti a kultovním chrámem na okraji údolní nivy." Stephen Harvey k tomu dodává: „Takové uspořádání mohlo být inspirováno nedalekým komplexem náležejícím panovníkovi období Střední říše Senusretovi III. Vzhled obou komplexů je obdobný." Ahmosovi předchůdci byli pohřbeni do podobných menších pyramid nepřevyšujících 50 metrů se stěnami s ostrými úhly ve Wésetu. Je zřejmě definitivně posledním budovatelem pyramidy, byť on sám v ní pochován není. Harvey tvrdí, že „Ahmosova pyramida byla zamýšlena tak, aby vyvolávala vzpomínky na mocné vlastenecké panovníky starších období. Těchto vzpomínek poté Ahmose využíval pro posílení své zákonnosti v roli jejich dědice." Mohl se přitom opřít o skutečnost, že právě on zbavil Egypt kočovných Hyksósů a stal se prvním panovníkem Nové říše. Ale úpatí blízkých skalisek. Mezi zbytky pyramidy a hrobkou objevili archeologové svatyni ze sušených cihel zasvěcenou Tetišeri, babičce faraona Ahmose. Uvnitř byla nalezena stéla s nápisem, který toto zasvěcení potvrzuje.

Rozhovor faraona Ahmose s babičkou Tetišteri

Z pozůstatků pyramidy se dá odhadnout její původní výška. Egyptologové usuzují, že měřila téměř 50 metrů a její stěny byly postaveny pod neobvykle příkrým úhlem 65,5 stupně. Jak vypadal zádušní chrám, o tom se můžeme jen dohadovat. Jeho průčelí bylo zbudováno z kamene, boční stěny z cihel a dvůr byl vyzdoben reliéfy zobrazujícími Ahmosovu válku s Hyksósy. Při novém výzkumu pyramidy objevila v roce 1993 výprava badatelů z Pensylvánsko-Yaleského institutu krásných umění vedená egyptologem Stephenem Harveyem v sousedství Ahmosovy pyramidy pozůstatky dosud neznámé svatyně faraonovy manželky Ahmose - Nefertari. Je zřejmé, že součástí svatyně byla další, mnohem menší pyramida postavená z cihel. Harveyova expedice také znovu prozkoumala svatyni královny Tetišeri. Objevila přitom text zaznamenávající údajný rozhovor faraona s jeho babičkou. Vyplývá z něho, že se Ahmose se rozhodl pro ni vybudovat zádušní památník v Abydu jako dodatek její hrobky ve Wésetu.

Původní podoba hrobky faraona Ahmose I. zůstává nejasná.

Harvey se domnívá, že se jednalo o zvýšenou platformu, na níž stála malá pyramida vystavěná pod ostrými úhly. Americký egyptolog David O'Conner z Newyorské univerzity tvrdí: „Ačkoliv nebyla vlastní hrobka Ahmose I. nikdy nalezena, nacházela se téměř jistě ve Wésetu (Thébách). Jeho hrobka Abydu byla spíše symbolická než skutečná, čemuž nasvědčuje to, že její pohřební komora nebyla nikdy vytesána." Celý Ahmosův pohřební komplex vyvolává nejednu otázku. Proč byl vůbec vybudován a proč zahrnoval i padesát metrů vysokou pyramidu, která vůbec nesloužila jako hrobka? A proč byla součástí komplexu nedokončená skalní hrobka, v níž není nikdo pochován? Některé písemné prameny naznačují, že druhý Ahmosův nástupce Thutmose I. by mohl mít v Abydu pyramidu také.

Egyptský archeolog Zahí Havas k tomu říká: „Egypťané byli povinni poskytovat faraonovi nejen svoji pracovní sílu, obyvatelstvo muselo dělníky také živit. Namísto odvodu daní poskytovala pro stavbu pyramid každá rodina Horního i Dolniho Egypta mladé silné muže včetně jejich zaopatření. Tradice, kterou lze i dnes zaznamenat na mnoha místech na venkově. Staví-li někdo dům, může počítat s podporou celé vesnice. Stejný systém vedl i ke vzniku faraonskeho státu. Faraon dobře věděl, že by se bez tohoto systému nemohl stát bohem." Faraoni proto museli reagovat na vznikající problémy. I když se postupně stavěly pyramidy stále menší, stížností obyvatelstva na bídu neubývalo. Velkolepá éra budovatelů pyramid končila v chaosu a občanské válce. A to bylo příliš drahé poučení.

Ahmose I., jeden z nejvýznamnějších faraonů Egypta

Za doby vlády faraona Ahmose I. došlo v Egyptě především k vyhnání kočovných Hyksósů, kteří okupovali dolní Egypt. Upevnil egyptskou moc na jihu v Núbii a na severu v Kanaánu. Za doby Ahmose I. se v Egyptě začalo poprvé používat sklo. Stavební program vyvrcholil stavbou poslední egyptské pyramidy. Ahmose I. poprvé sjednotil celou egyptskou říši, podporoval řemesla, stal se zakladatelem 18. dynastie. Jeho syn, Amenhotep I.., vzešel z pokrevního svazku Ahmose I. a jeho sestry, která se stala jeho velkou královskou manželkou Ahmose-Nefertari. A to nejlepší nakonec: za vlády jeho syna Amenhotepa I., který se svým otcem pravděpodobně nějakou dobu vládl, byly sestrojeny první vodní hodiny.