Čas ve světě

Pravidelnost střídáni dne a noci pravděpodobně nejvíce ovlivňuje vznik prvních myšlenek lidské bytosti o čase. Existuje vůbec čas a lze jej pochopit ? Máme se řídit v myšlení kalendářem, který jsme si sami vymysleli, určili a nebo se řídit v lidském konání pohyby planet a hvězd tak, jak je lze sledovat na obloze od vzniku života na Zemi ? Jak bychom měli chápat pojem "jeden den" ?

V dobách, kdy lidé měřili čas podle Slunce, tedy gnómonem, délkou stínu, a vznikají sluneční kalendáře, nastávalo poledne na různých místech v jiný čas, kdy rozdíl činí přibližně 4 minuty na jeden stupeň zeměpisné délky, což činí na rovníku přibližně 111,3 km. V evropské zeměpisné šířce to znamená, přibližně 68 kilometrů ve směru východ-západ. 

Rozhodně lze říci, a nemusíme se bát naznačit že snad již odpradávna, že vnímání času, a to nejen jako fyzikální veličiny - neboť čas je skutečně relativní, je ve značné míře závislé na kulturních zvycích dané země či státu a na jeho kulturním prostředí. Zapomínat přitom nesmíme na náboženské zvyklosti a podnebí. S časem to zkrátka lidé nemají jednoduché nikde na světě.

Je možné, že si všechny možnosti stavebních úprav sluneční soustavy i jiných úprav sluneční soustavy ( a případně i vzdáleného přilehlého okolí ) si dnes dokážeme představit jen s obtížemi. Nicméně myšlenka kosmického inženýrství, kterou se současná civilizace soustavně zabývá, a kterou by mohla zasahovat do struktury okolního kosmického prostoru, a tak je právě nejspíše a ponejvíc otázkou právě onoho času, o který se nám jedná, kdy ji lidstvo započne uskutečňovat.

Základní jednotkou času, tedy i přesného času je jedna sekunda ( 1 s ), kterou značíme malým písmenem "s". VIII. Konference pro míry a váhy (1967) přijala za definici sekundy trvání 9 192 631 770 period záření, které přísluší přechodu mezi dvěma hladinami základního stavu atomu Cesia C133.