Jste zde
Velikonoční kalendář
Mnoho astronomických i astrologická znamení hovoří ve prospěch druhého návratu Ježíše Krista
Dnes víme, ať již hovoříme přímo o Velikonocích či obecněji, že se jednalo o realistické znázornění chování periodicky se vracejícího tělesa, které nyní již dobře známe jako Halleyovu kometu. V období, kdy se lámal letopočet byla Halleyova kometa v přísluní v roce 12 BC, tedy řadu let před Kristovým narozením - tedy prvním důvodem, proč vlastně Velikonoce slavíme. Nelze však zcela vyloučit, že mohlo jít například o kometu neperiodickou, tedy takovou, která se v okolí planety Země nevyskytuje často. V současné době se však zdá být pravděpodobnější možnost, že by v oné době vzplanula na obloze nova nebo supernova.
Výpočet data velikonoc a Velikonoce v současné době řídíme podle astronomických a astrologických událostí
Většina astronomů i moderních astrologů současnosti se kloní k názoru, který poprvé vyslovil Johannes Kepler - že totiž šlo o významnou konjunkci planet. Protože však jsou Velikonce svátkem Kristova zmrtvýchvstání, je důležité vědět, kdy se narodil a kolika se dožil let zde na Zemi. Při astrologické konjunkci je úhlová vzdálenost planet při jejich zdánlivé cestě oproti hvězdnému pozadí nejmenší, což činí tyto jevy z hlediska astrologie naprosto unikátní. Taková konjunkce planet by mohla být právě oním úkazem, který dnes popisujeme jako Betlémskou hvězdu.
Výpočet velikonoc a výpočet data velikonoc úzce souvisí s astronomickými událostmi
Konjunkcím planet připisuje velkou váhu právě astrologie, která byla tehdy s astronomií nerozlučně spjata. V roce 2012 dojde k unikátnímu přírodnímu úkazu a zdá se, že bychom skutečně měli být připraveni. Mudrci od východu byli tedy nejspíše astrology, kteří tímto způsobem vykládali "znamení na nebi", a konjunkce je přiměla k cestě do Betléma. Kepler vypočítal, že v r. 7 př.n.l. došlo dokonce k trojnásobné konjunkci planet Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb.
Datum Velikonoc a výpočet data Velikonoc se lidé snaží upřesnit a stanovit přesné datum Velikonočního svátku
Výpočty za použití počítačů Keplerovu studii potvrdily. K výrazné konjunkci Jupiteru a Saturnu došlo 29. května, 30. září a 5. prosince zmíněného roku a úhlové vzdálenosti obou těles se zmenšily na 1° , což jsou přibližně dva průměry Měsíce - jednalo se o neobyčejný úkaz. Podle těchto indicií se Kristus narodil koncem léta či na podzim r. 7 př.n.l. , ve shodě se zmíněnou chybou ve výpočtu opata Dionysia.
Úhlové přiblížení planet, tedy unikátní konjunkce nebeských těles, kterou bylo možné pozorovat při narození Krista by měla značit Druhý příchod Krista, neboť astrologicky i matematicky jsou všechna data shodná
Pro pozemského pozorovatele obě planety zcela splynuly a jevily se jako jediná velmi jasná "hvězda". Poznamenejme, že v osmém měsíci tohoto roku se všechny tehdy známé planety s výjimkou Saturnu setkaly v souhvězdí Lva. Právě tyto konjunkce jsou znázorněny v Nostradamově nové nalezené knize a tato data jednoznačně hovoří ve prospěch tragedie, která postihne celé lidstvo. Tato alternativa však přináší více nesnází v potřebné synchronizaci ostatních historických reálií, což snižuje její věrohodnost.
Pro výpočet data Velikonoc a stanovení data Velikonoc je důležité i stanovení data Kristova ukřižování
Posledním astronomicky zařaditelným biblickým údajem je datum Kristova ukřižování. V té době se Židé řídili lunárním kalendářem a datum Velikonoc určovali podle okamžiku prvního jarního úplňku. Začátek lunárních měsíců byl definován prvním zpozorováním Měsíce na večerním soumrakovém nebi. Tak lze rekonstruovat data, kdy byly slaveny Velikonoce v době, kdy římským místodržícím pro oblast Judeu byl Pontius Pilatus, tedy v letech 26 - 36 n.l., přičemž nejpravděpodobněji ukřižování spadá do let 29 - 33 n.l.
Správným určením data Velikonoc a výpočtem dne, na který připadá Velikonoční pondělí a Velký pátek se zabýval i významný matematik Isaac Newton
Isaac Newton, fyzik a matematik, který objasnil záhady gravitace, se rovněž zabýval Velikonocemi a stanovením správeného data Velikonoc. V roce 1733 nabídl Newton na základě svých výpočtů i jiné alternativy pro oslavu Velkého pátku: 7. dubna roku 30, 3. dubna roku 33 a 23. dubna roku 34, přičemž poslední možnost považoval za vůbec nejpravděpodobnější. Newtonovy výpočty se zdají být ve shodě s líčením evangelií, a lze tedy podle shodného mínění historiků astronomie právě toto datum považovat za den Kristova ukřižování. Znamená to, že Kristus zemřel na kříži nikoliv ve věku 33, ale ve věku 40 let.