Jste zde

Domů

Čas a historie astronomie

Čím déle člověk žije, tím více se, samozřejmě zajímá o své dějiny samozřejmě i o dějiny času. Platí to nejen pro jednotlivce, ale i pro lidstvo jako celek. Přejeme si vědět, jak žili naši předkové, zajímáme se o skutky významných historických osobností které změnily běh světa, o dějiny civilizací, které položily základ světa takového, jak jej známe dnes.

Uvědomění si minulosti s ohledem na lineární chápání času jako základ pochopení současnosti a budoucnosti

Obracíme se do minulosti, abychom snáze pochopili naši současnost a budoucnost, obracíme se do minulosti, abychom využili jejího odkazu pro zdokonalení světa současného. Člověku je totiž i jaksi podvědomě jasné, že jeho konání a myšlenky je do jisté míry závislé na tom, co se na naší planetě odehrávalo před padesáti, sty nebo pěti sty lety. Je nám, jako lidstvu jasné, že ať chceme či nechceme, jsme spojeni neviditelným řetězem příčin a následků s desítkami generací našich předků.

Historie Vesmíru, Mléčné dráhy a Země v zákonech příčin a následků

Právě ve chvílích těchto uvědomění si závislosti na minulosti, třebaže se jí zabýváme možná až příliš mnoho, se tato touha po poznání rozšiřuje o další rozměr. Přejeme si vědět, jak Země vypadala před příchodem člověka, přejeme si znát postupy a principy, na základě kterých Příroda stanovila zákony příčin a následků a přesná pravidla života a jeho běhu nejen zde na planetě Zemi – Příroda stanovila neochvějně platné zákony celého Vesmíru. Čím déle si tyto otázky lidstvo klade, tím úplnější a správnější odpovědi nalézá. Celé kulturní dějiny lidstva výmluvně dokládají, že o vysvětlení vzniku života, Země, Slunce, Mléčné dráhy, hvězd a snad i Vesmíru usilovali nejrůznější myslitelé v každé epoše rozvoje nejen přírodních věd.

Výklad dějin Vesmíru jako pokus o pochopení času a historie času jako základ uchopení současnosti

Je zajímavé, že pokusy o logický výklad dějin Vesmíru byly zejména v počátcích značně neúspěšné. Co stálo za těmito neúspěchy a co bylo jejich příčinou? Dříve, než si odpovíme, je třeba zdůraznit, že právě tyto neúspěchy nám mohly ukazovat, kterou cestou se správně dát, kudy se na cestě za poznáním vydat a jakou metodu, byla-li by dostupná, zvolit. Neúspěchy, o kterých dnes hovoříme a jejich příčiny měly, dá-li se to takto říci, ryze spekulativní charakter prvotních představ a domněnek. Právě tyto sny a vize nám ukazují důležitost touhy, která nevyčerpatelnou energií poháněla první vizionáře, filosofy a umělce na cestě vpřed za poznáním.

Astronomie a astrologie posunula o radikální posun v chápání existence života na Zemi

O radikální posun a výraznou změnu v chápání existence života na Zemi se zasloužila právě astrologie a astronomie, která postupem času značně pokročila ke správné představě o postavení Země ve Vesmíru a ukázala, že vesmírná tělesa se řídí v podstatě jednoduchými fyzikálními zákony, které jsou totožné pro děje zde na planetě Zemi, i hlubinách kosmu. Rozvoj astronomie lidem umožnil řešit stále složitější téhož jednoduchého, totiž vývojových otázek existence a bytí jako existence prostoru a času vůbec. Jednoduchého snad proto, že stále nejsme ochotni přijmout některá fakta, která by nám toto poznání ujasnila – ty jsou však otázkou spolupráce širokých vědeckých kruhů, filosofů, teologů, aby se pokusili najít společnou řeč právě v tom nejzákladnějším.

Souběžně s vývojem astronomie se kvalitativně vyvíjela a měnila pozemská fyzika i ostatní příbuzné vědecké obory

Rozvoj astronomie nám umožnil řešit stále složitější otázky, které vyplouvaly na povrch zejména v průběhu 29. a 20. století, které však postavily kosmické hypotézy člověka na solidní pozorovací základ. Souběžně s vývojem astronomie se kvalitativně vyvíjela a měnila pozemská fyzika i ostatní příbuzné vědecké obory, bez jejichž přispění by astronomie příliš mnoho neznamenala. Vzájemný vztah a přímé či nepřímé prolínání zdánlivě nepříbuzných oborů však tvoří jeden z charakteristických rysů soudobého vědeckého poznání. Díky těmto šťastným náhodným shodám okolností můžeme právě v současnosti poprvé v historii lidstva spojit naše dílčí představy o Vesmíru v jediný celek.

Čím více se totiž vzdalujeme lidským měřítkům prostoru a času, tím jsou naše vědomosti chudší a rozpornější 

Je však důležité si uvědomit a na tomto místě zdůraznit, že se v historii psané lidmi jedná o první pokus svého druhu a nelze tedy očekávat, že jsme se hned napoprvé trefili do černého a není ani vyloučeno, že jsme některý výrazný rys vesmírné stavby zcela přehlédli. Čím více se totiž vzdalujeme lidským měřítkům prostoru a času, tím jsou naše vědomosti chudší a rozpornější a navíc je věda jako taková ve stálém procesu vývoje : co platilo včera nemusí platit zítra : z několika soupeřících hypotéz nabývá hned jedna a hned zase jiná vlády proto, aby byla vzápětí nahrazena myšlenkou ještě důmyslnější.

Vzájemný vztah a přímé či nepřímé prolínání zdánlivě nepříbuzných oborů však tvoří jeden z charakteristických rysů soudobého vědeckého poznání

I v nejnovějších dějinách však nacházíme nemálo případů, kdy zvítězila ze soupeřících teorií ta nejhezčí, snad nejvíce okrášlená a nejsnáze pochopitelná. Vesmír je však neobyčejně nádherný a snad v žádném jiném vědním oboru vyjma astronomie nevystupují tak zřetelně do popředí těsné vazby mezi racionálním poznáním, filosofií a poezií. I tyto vazby nás však provázejí na každém kroku, v každé sekundě našeho bytí, rozum a cit nás provázejí v souladné jednotě každičký okamžik našeho života a nelze se domnívat, že ve vědě by tomu mělo být jinak.