Jste zde

Domů

Mořské hodiny - Mareograf

Kategorie časoměrných přístrojů:

Mořské hodiny
Odliv a příliv se střídají přibližně v odstupech asi 6 hodin, což znamená, že dva přílivy a dva odlivy vyplňují období mezi kulminacemi Měsíce ve dvou po sobě následujících dnech, tedy po dobu 24 hodin a 50 minut. Tím se samozřejmě stává, že se postupem dní mění doba přílivu a ten, kdo k moři přichází ze středozemí tedy nemůže vědět kdy přesně příliv nastane.
A to pochopitelně tím méně, neboť na různých místech břehu moře se doba přílivu do kulminace Měsíce nestejně odchyluje. Avšak ani obyvatelé přímořských měst nedovedou přesně odhadnout, v kterou hodinu a minutu příliv nastane.

Znalost přílivu a doby, kdy nastane, je pro mnohá povolání velmi důležitá

Právě znalost přílivu a doby, kdy nastane, je pro mnohá povolání velmi důležitá; vyjma toho rovněž nemálo záleží na výšce přílivu nebo odlivu, zejména pro službu v přístavu. Právě těmto pracovníkům záleží na tom, aby znali v každou denní dobu stav moře proto, aby si mohli práci rovnoměrně rozdělit. Toto byl důvod, proč obchodní komora v Rouenu dala sestrojit mořské hodiny, mareograf, které udávají stav hladiny moře a příchod přílivu a odlivu. Bylo však nutné přístroj sestrojit tak, aby každý mohl číst jeho údaje z dálky.

Stav hladiny moře důležitost zejména pro přístav a vnitrozemí

Místo bylo nalezeno poměrně brzy a jednalo se o věž místní vodárny. Na věži byly umístěny ciferníky pro mořské hodiny ukazující příliv a denní dobu zároveň. Tyto údaje se navzájem doplňují, neboť, zcela logicky, znalost stavu moře bez údajů o čase by byla zcela bezcenná. Protože ale má stav moře důležitost pouze pro přístav, bylo rozhodnuto, že strana věže obrácená směrem k moři bude zobrazovat stav přílivů a odlivů a ostatní tři strany obrácené směrem k městu budou opatřeny ciferníky hodinovými.

Zajímavé řešení mareografu - mořských hodin

Provedení bylo svěřeno ing. Chateauovi, který záležitost vyřešil velmi zajímavým způsobem. Spojil totiž moře s nádržkou řeky malým kanálem. V nádržce byl umístěn malý plovák z voskované plachtoviny upevněný na měděném laně obtočeného okolo bubnu a na druhé straně vyváženého závažím. Buben je namontován na dvacetipětimetrové hřídeli na podstavcích, kdy tato hřídel přenáší otáčivý pohyb pomocí kuželovitých ozubených koleček na svislý 13 m vysoký hřídel. Tento hřídel pak svůj pohyb přenáší na osu, na které je upevněna ručička vodních hodin. Poměr převodů je pak zvolen tak, aby ručička oběhla jednou kolem celého ciferníku, pokud je rozdíl ve stavu mořské hladiny roven osmi metrům. Na ose ručičky je upevněn malý bubínek, po jehož obvodu je navinutý drát se závažím, které ruší kývavé pohyby ručičky. Průměr ciferníku pak činí dva metry, což zajišťuje čtení údajů i z velké vzdálenosti a díky vnitřnímu plynovému osvětlení lze hodnoty číst i v noci.