Japonský kalendář

Japonsko a lunární kalendář
Lunární kalendář a Japonsko má k sobě velmi blízko. Právě tento lunární kalendář, který Japonsko v roce 604 převzalo od Číny, totiž chápal každý měsíc tak jako dobu od jednoho úplňku ke druhému, což představovalo 29 a půl dne. Ovšem již tehdy se v něm z praktických důvodů pravidelně střídaly měsíce o 29 a 30 dnech a měsíční fáze připadaly vždy na týž den v měsíci, nov byl prvního, úplněk patnáctého či šestnáctého dne atd… 

Dvanáct lunárních měsíců v japonském kalendáři
Těchto dvanáct lunárních měsíců mělo dohromady pouze 354 dny tady o 11 dnů méně, než má rok v kalendáři solárním,ale o tom si budeme povídat až příště. Vraťme se k tématu dneška a to je Lunární kalendář.
Díky těmto 11 dnům se lunární kalendář za skutečnými ročními obdobími v přírodě opožďovat. Jakmile se ovšem opozdil o 29 až 30 dnů, byl do něho vsunut zvláštní přestupný měsíc zvaný Uruu. 

Japonský kalendář a přestupný kalendářní měsíc
Japonský kalendář

Přestupný měsíc se objevoval každý třetí rok a mohl být do kalendáře zařazen podle potřeby, v kterékoli části roku.

V dnešní moderní Japonštině se měsíce označují číslovkami tak jak je tomu v gregoriánském kalendáři, avšak měsíce starého lunárního kalendáře měly vedle takového označení i poetická jména, která se podobně jako české a některé slovanské názvy měsíců. Stejně jako jména měsíců  v našich zemích, podobně i v Japonsku měla bezprostřední vztah k přírodním jevům charakteristickým pro příslušné období v roce. 

Názvy měsíců v japonském kalendáři
Původní smysl některých z těchto archaických slov je již zapomenut, a je tedy možných více výkladů, my se však seznámíme právě s těmi z roku 604 používanými dodnes v češtině.

První měsíc japonského kalendáře byl měsíc přátelský čili mucuki, druhým byl měsíc teplejšího šatu čili kisagari, třetí v pořadí rašící drobotina čili jajoi, čtvrtý pak lilkových květů čili uzuki, patý mladé rýže čili sacuki, šestým byl bezvodý čili minazuki, sedmý plný čili fumizuki, osmý byl dlouhý čili nagacuki, devátý měsíc japonského kalendáře byl měsícem listí čili hazuki, desátý měsíc bez bohů čili kannazuki, jedenáctý pak jinovatka čili šimocuki a konečně poslední dvanáctý měsíc zní příznačně byl měsícem na konci čili šiwasu. 

Jméno měsíce Rómadži Význam Český název 睦月 mucuki Měsíc harmonie a lásky Leden 如月 kisaragi Měsíc oblékání dalších vrstev oblečení Únor 弥生 jajoi Měsíc nového života Březen 卯月 uzuki Měsíc u-no-hana; u-no-hana je květina, druhu Deutzia Duben 早月 sacuki Měsíc sázení sazenic rýže Květen 水無月 minazuki Měsíc bez vody Červen 文月 fumizuki Měsíc písma Červenec 葉月 hazuki Měsíc listí Srpen 長月 nagacuki Měsíc dlouhých nocí Září 神無月 kannazuki Měsíc bez bohů Říjen 霜月 šimocuki Měsíc mrazu Listopad 師走 šiwasu Měsíc kněží (kněží jsou zaměstnáni koncem roku modlitbami a požehnáními) Prosinec

Ve starých dobách, kdy umělé osvětlení neexistovalo, anebo o ně byla nouze, byl měsíční svit cenným darem přírody a lidé měsíční fáze bedlivě sledovali, neboť jejich znalost byla životně důležitá pro rybáře, lovce, ale i poutníky. Avšak při zemědělských pracích bylo příhodnější se řídit cyklem střídající se v ročních obdobích, proto zejména rolníci potřebovali vedle lunárního kalendáře i kalendář solární, který byl v přesném souladu s ročními obdobími v přírodě a pomáhal jim určovat čas setí či sklizně.