Islámský kalendář

Ačkoli se událost hidžry odehrála v měsíci Rebí’u l-Awwal

Ačkoli se událost hidžry odehrála v měsíci Rebí’u l-Awwal, rok 1 hidžry začal podle klasického zvyku Muharremem. Hidžretský kalendář platí bez jakýchkoli reforem v podstatě dodnes. Nedošlo nikdy k nelogickému posouvání a nadstavování dní a roků, jaké známe z kalendáře křesťanského. Muslimové mají povinnost znát tento islámský kalendář, dodržovat jej a nenahrazovat jej kalendářem gregoriánským. Naopak charakteristikou lidí inovace je, že kalendář reformují a nedodržují. Počet měsíců je dvanáct stanovených v Knize Boží v den, kdy stvořil nebesa a zemi. A z nich jsou čtyři měsíce posvátné, což je pro muslimy z náboženského hlediska neměnitelné. Zakázané islámské měsíce znamenají, že boj ve čtyřech z nich byl již v době před posledním poselstvím u Arabů zakázán. Šlo o tři po sobě jdoucí měsíce: zú l-ka’da, zú l-hidždža a muharrem. V měsíci zú l-hidždža se konala pouť ke Ka’bě a měsíc před a po ní zajistil poutníkům bezpečný příjezd do města i návrat z něj domů. Čtvrtý posvátný měsíc, byl redžeb, vyhrazený v době nevědomosti pro malou pouť. Hřešit je v těchto měsících ještě horší nežli v jiných.

slámský letopočet

Přepočet islámského letopočtu na křesťanský 

Islámský rok: Začátek podle gregor.kalendáře:

1380 26.6. 1960

1381 15.6. 1961

1382 4.6. 1962

1383 25.5. 1963

1384 13.5. 1964

1385 2.5. 1965

1386 22.4. 1966

1387 11.4. 1967

1388 31.3. 1968

1389 20.3. 1969

1390 9.3. 1970

1391 27.2. 1971

1392 16.2. 1972

1393 4.2. 1973

1394 25.1. 1974

1395 14.1. 1975

1396 3.1. 1976

1397 23.12. 1976

1398 12.12. 1977

1399 2.12. 1978

1400 21.11. 1979

1401 9.11. 1980

1402 30.10. 1981

1403 19.10. 1982

1404 8.10. 1983

1405 27.9. 1984

1406 16.9. 1985

1407 6.9. 1986

1408 26.8. 1987

1409 14.8. 1988

1410 4.8. 1989

1411 24.7. 1990

1412 13.7. 1991

1413 2.7. 1992

1414 21.6. 1993

1415 10.6. 1994

1416 31.5. 1995

1417 19.5. 1996

1418 9.5. 1997

1419 28.4. 1998

1420  17.4. 1999

1421    6.4. 2000

1422  26.3. 2001

1423  15.3. 2002

1424    5.3. 2003

1425  22.2. 2004

1426  10.2. 2005

1427  31.1. 2006

1428  20.1. 2007

1429  10.1. 2008

1430 29.12. 2008

1431 18.12. 2009

1432  8.12. 2010

1433 27.11. 2011

1434 15.11. 2012

1435  5.11. 2013

1436 25.10. 2014

1437 15.10. 2015

Staroarabský kalendář v době před islámem byl původně ryze lunární, s dodržováním čtyř posvátných měsíců, avšak asi 200 let před hidžrou byl upraven a připodobněn solárnímu, čemu se dávní Arabové naučili od židů. Nesoulad byl řešen vsouváním jednoho měsíce, který mohl být vsunut v podstatě na jakékoli místo podle potřeby. Podle muslimského kalendáře je vsunutý měsíc nadměrné nevěrectví, jímž jsou uváděni v bloudění ti, kdož neuvěřili. V jednom roce prohlašují, že není posvátný, a v druhém roce, že je posvátný, aby to souhlasilo s počtem měsíců, jež Bůh učinil posvátnými, takže dovolují to, co Bůh zakázal. A tak jim byly okrášleny špatné skutky jejich a Bůh nepovede lid nevěřící.

V tomto verši tedy Alláh zavrhuje opovážlivou a vychytralou praktiku pohanských Arabů, kteří přesouvali zakázané měsíce podle potřeby tak, aby mohli pokračovat s bojem a válčením tak, jak jim zrovna vyhovovalo. Tato praktika se nazývala nasí´. Spočívala v tom, že když se přiblížil zakázaný měsíc zrovna v „nevhodnou chvíli,“ odložili jej na později a na jeho místo vložili jiný, obyčejný měsíc, kdy se válčit smělo.

Dále uvádíme přehled názvů hidžretských měsíců a jejich stručnou charakteristiku, včetně etymologie jejich názvů:

I.                    Muharrem محرم

Prvním měsícem islámského kalendáře je měsíc Muharrem, který je sám jedním z oněch čtyřech posvátných měsíců a podle této skutečnosti je i nazván. Během tohoto měsíce se doporučuje půst a  v něm se také nalézá ‘Ášurá (10. den tohoto měsíce) – den, kdy Alláh zachránil proroka Músáa a jeho lid ze spárů faraóna a jeho armády. V tomto dni také zahynul mučednickou smrtí Prorokův صلى الله عليه و سلم vnuk Husejn, nechť je s ním Alláh spokojen, a den je tak zneužíván ší’ity k neislámským praktikám ostentativního truchlení a sebetrýznění. Jiní muslimové proto považují tento měsíc za nešťastný. Nic z toho se však nezakládá na žádném šarí’atsky platném důkazu. Stejně tak je naprosto zcestnou, nesmyslnou a islámem odmítanou praktikou oslavovat první den tohoto měsíce jako hidžretský nový rok, jako slaví svůj nový rok nevěřící na Západě, nebo ve východoasijských zemích.

II.                  Safar صفر

Druhým je Safar, rovněž považovaný za jeden z posvátných měsíců, pověrčiví Arabové ve dnech nevědomosti měli tento měsíc za nešťastný. Toto tvrzení Posel Boží  صلى الله عليه و سلمodmítl jako nesmyslné. Etymologie je nejasná, možná souvisí s hladem, nebo s červy či hady, kteří podle staroarabské mytologie napadali vnitřnosti lidí a způsobovali zežloutnutí dotyčného. Mělo jít o přenosnou chorobu, ale Posel Boží صلى الله عليه و سلم její existenci vyvrátil jako pověru. Název také může být odvozen od vyprázdnění domů lidmi, kteří se vydali hledat pastviny.

III.                Rebí’u l-Awwal ربيع الأول شهر

Tento měsíc svým názvem, spjatým s označením ročního období jara, tedy období následujícího po zimě, kdy roste vegetace a kvetou květy, ukazuje na dávnou spojitost staroarabských měsíců s lunárním cyklem, které později přešly do islámského hidžretského kalendáře, který již používá cyklus lunární. Etymologie ovšem není dořešena vzhledem k tomu, že Arabové v dávných časech dělili rok na celkem šest období a navíc na různých místech různě. Názvy období pak splývaly s názvy měsíců a proto je použito pro jejich odlišení i obecného výrazu „měsíc“. 12. dne tohoto měsíce se narodil Boží Posel صلى الله عليه و سلم. Oslava jeho narozenin však není podepřena žádným autentickým argumentem platným v šarí'e, nebyla součástí praxe selef a je učenci sunny považována za bid'a – inovaci. Specifické úkony uctívání při příležitosti narozenin Proroka صلى الله عليه و سلم neexistují a ani on sám své vlastní narozeniny vůbec neslavil, stejně jako to činili jeho druhové a následovníci po něm.

IV.                Rebí'u s-sání ربيع الثاني شهر

Též nazývaný rabí'u l-áchir (الآخر), tj. druhý (poslední) rebí'. Během tohoto měsíce nejsou vzpomínány žádné specifické činy uctívání.

V.                  Džumádá al-úlá جمادى الأولى  

Tj. první džumáda. Název evokuje vyschnutí, nebo zastavení tekutosti. Vychází z faktu, že když byly tyto měsíce poprvé pojmenovány, spadaly původně do období, kdy mrzne voda, tj. zimy. Podle jiného názoru připadly na období konce jara a začátku léta, kdy země vysychá. Během tohoto měsíce nejsou vzpomínány žádné specifické činy uctívání.

VI.                Džumádá al-áchira جمادى الآخرة

Tj. druhá džumáda. Ani během tohoto měsíce nejsou vzpomínány žádné specifické činy uctívání.

VII.              Redžeb رجب

Tento měsíc byl považován některými arabskými kmeny za posvátný. Zatímco tři ostatní posvátné měsíce následují po sobě, Redžeb je od nich oddělen, od čehož je odvozen i jeho název. Během tohoto a následujícího měsíce prosil Prorok صلى الله عليه و سلم Alláha, aby dal muslimům dožít se ramadánu a získat tak s ním spojenou Boží odměnou. 27. dne tohoto měsíce se podle nejautoritativnějších podání odehrála Noční cesta Proroka صلى الله عليه و سلم a jeho vystoupání na nebesa. Oslava tohoto dne jako svátku nemá oporu v šarí'e a je učenci sunny považována za inovaci a ani neexistují žádné skutečně podložené specifické akty uctívání pro tento den.

V předislámské době obětovávali v tomto měsíci lidé zvířata na počest svých falešných model. Muslimové, když se model zřekli, nejprve obětovávali na počest Boží a nakonec byla tato praktika Prorokem صلى الله عليه و سلم zcela zavržena: „Fará a 'atíra nejsou ničím.“ Fará´ bylo první mládě velbloudice, předurčené podle starých pohanských praktik k tomu, aby bylo obětováno a 'atíra je název obětiny, nejčastěji v podobě kozy, kterou pohané přinášeli právě v tomto měsíci. Podobně nemá opodstatnění ani vykonání malé pouti do Mekky (arab. 'umra) specificky v tomto měsíci, což sám Prorok nikdy neučinil. Jiné neopodstatněné inovace spojované s tímto měsícem zahrnují speciální druh modlitby, rozdělování chleba a darů na památku chalífy 'Alího ibn Abí Táliba, nechťz je s ním Alláh spokojen, nebo Dža'fera as-Sádika.

VIII.            Ša'bán شعبان

Tento měsíc předchází Ramadánu a je naplněn mnoha zvláštními způsoby uctívání. Jeho název je odvozen buď od faktu, že se objevuje mezi redžebem a ramadánem, nebo od faktu, že v době, kdy Arabové něměli jasně stanovený kalendář připadal na dobu, kdy se rozdělovali do malých skupinek kvůli omezeným zdrojům vody. Prorok صلى الله عليه و سلم se v tento měsíc postil nejvíce ze všech měsíců krom právě Ramadánu. O konkrétních hadísech prokazujících autenticitu a specifickou hodnotu tohoto půstu zde nebudeme podrobně referovat. Stačí říci, že jsou dobře známy lidu a zaznamenány jako autentické. Ohledně 15. noci tohoto měsíce koluje mezi lidem velké množství slabých hadísů ukazujících na její speciální hodnotu, jako tzv. Noci zproštění (lejletu l-berá´a), kdy Alláh vykupuje z hříchů, přičemž by ji měl muslim strávit modlitbou, zikrem a dalšími úkony uctívání. Žádné autentické podání však o této noci nehovoří a teze, že by byla dokonce totožná s tzv. Nocí úradku (lejletu l-kadr) je naprosto zcestná. 

IX.                Ramadán رمضان شهر

Měsíc Ramadán je měsícem půstu a jeho význam, přednosti a hodnota, stejně jako mimořádné druhy uctívání Alláha v něm jsou každému dobře známy. Jeho název je odvozen od základu s významem „spalující“ neboť býval v dávných dobách mísení lunárního a solárního cyklu kladen do léta, případně je takto nazván podle toho, že „spaluje“ hříchy lidí. 17. dne tohoto měsíce se odehrála bitva u Bedru, první velké vítězství muslimů nad nevěřícími. V lichých nocích poslední třetiny tohoto měsíce lze najít Noc úradku (lejletu l-kadr).

X.                  Šawwal شول

Tento měsíc hned první den začíná svátkem přerušení půstu (arab. 'ídu l-fitr), který se slaví speciální sváteční modlitbou a trvá celkem tři dny. Do sváteční modlitby je také povinnost uhradit sadakatu l–fitr, zvláštní druh zekátu dávaný k příležitosti tohoto svátku chudobným. Po šest dnů měsíce Šawwálu je také doporučeno se postit.  Šawwál je pojmenován podle povznesené sváteční nálady, nebo toto označení pochází ještě z dávné doby kolize lunárního a solárního cyklu, kdy přicházely v tuto dobu do říje mladé velbloudice a zvedaly ocasy. Šawwálem začíná také období pouti do Mekky, resp. příchodu na ni.

XI.                Zú l-Ka'da ذو القعدة

Čtvrtý posvátný měsíc, ve kterém pokračují přípravy na pouť. Název pochází z doby, kdy staroarabský kalendář osciloval mezi lunárním a solárním. V tomto období se Arabové zdráhali vyrážet na cesty a usazovali se na jednom místě. Zabezpečovali pastviny pro svá zvířata a úrodu, předtím, než osedlali mladé velbloudice a vyrazili na pouť. Falešně držen některými zbloudilými jako nešťastný měsíc. Stejně jako všechny ostatní pověry je i tato naprosto zcestná. V tomto měsíci vykonal Prorok صلى الله عليه و سلم tři ze svých čtyřech malých poutí v době, kdy žil v Medíně.

XII.              Zú l-Hidždža ذو الحجة

Tento měsíc je doslova nazván měsícem poutním podle velkého rituálu, který se v prvních jeho dnech odehrává. Proto je mezi ostatními měsíci výjimečný. V něm se nachází deset dní, tj. deset prvních jeho dní, které jsou označeny za nejlepší v celém roce. V něm je i svátek oběti ('ídu l-adhá), slavený při vyvrcholení pouti, kdy jsou porážena zvířata a masem nakrmeni chudobní. Tento svátek obnáší také sváteční modlitbu a trvá celkem čtyři dni. Těsně před vypuknutím svátku desátého dne, přichází dne devátého jewmu l-'arefát, významný den, kdy je doporučeno držet půst.

Muslimské svátky

1.Muharram

1.den 1.měsíce islámského roku

Islámský Nový rok

10.Muharram

10.den 1.měsíce islámského roku

Pro Sunnitské muslimy je oslavou přechodu Rudého moře Izraelity

Pro Šiitské muslimy je vzpomínkou na mučednickou smrt Husayna ibn Ali, vnuka proroka Mohameda

12.Rabi al Awal - Mawlid an Nabi

12.den 3.měsíce islámského roku

Pro Sunnitské muslimy je oslavou narození proroka Mohameda

17.Rabi al Awal - Mawlid an Nabi

17.den 3.měsíce islámského roku

Pro Šiitské muslimy je oslavou narození proroka Mohameda

13.Rajab

13.den 7.měsíce islámského roku

Narození Aliho ibn Abi Talib (bratranec proroka Mohameda)

27.Rajab - Isra a Miraj

27.den 7.měsíce islámského roku

Tzv. Noční cesta - muslimové s dětmi navštíví mešitu, po modlitbě následuje hostina

Mid-Sha'ban

15.den 8.měsíce islámského roku

Noc odpuštění

1.Ramadan

1.den 9.měsíce islámského roku

Ramadan je nejsvětější muslimský měsíc - začátek půstu

21.Ramadan

21.den 9.měsíce islámského roku

Mučednická smrt Aliho ibn Abi Talib

  Posvátný měsíc Ramadan v gregoriánském kalendáři:

  - 4.10.-2.11.2005 - Ramadan 1426

  - 23.9.-22.10.2006 - Ramadan 1427

  - 13.9.-11.10.2007 - Ramadan 1428

  - 1.9.-29.9.2008 - Ramadan 1429

  - 22.8.-19.9.2009 - Ramadan 1430

  - 11.8.-9.9.2010 - Ramadan 1431

  - 1.8.-29.8.2011 - Ramadan 1432

  - 20.7.-18.8.2012 - Ramadan 1433

  - 9.7.-7.8.2013 - Ramadan 1434

  - 28.6.-27.7.2014 - Ramadan 1435

  - 18.6.-16.7.2015 - Ramadan 1436

Nuzul Al-Qur'an

27.den 9.měsíce islámského roku

Poslední část postního měsíce

Součástí je i svátek Laylat al-Qadr - zjevení Koránu proroku Mohamedovi

Eid al-Fitr

1.den 10.měsíce islámského roku

Konec půstu - oslavy trvají 3 dny

8.-13.Dhu al-Hijjah

8.-13.den 12.měsíce islámského roku

Pouť do Mekky

Eid al-Adha

10.den 12.měsíce islámského roku

Svátek proroka Ibrahima

Eid al-Ghadeer

18.den 12.měsíce islámského roku

Pro Šiitské muslimy je oslavou posledního kázání proroka Mohameda

Eid al-Mubahila

24.den 12.měsíce islámského roku

Přijetí křesťanů z Najranu prorokem Mohamedem