Jste zde
Islámský kalendář
Ačkoli se událost hidžry odehrála v měsíci Rebí’u l-Awwal
Ačkoli se událost hidžry odehrála v měsíci Rebí’u l-Awwal, rok 1 hidžry začal podle klasického zvyku Muharremem. Hidžretský kalendář platí bez jakýchkoli reforem v podstatě dodnes. Nedošlo nikdy k nelogickému posouvání a nadstavování dní a roků, jaké známe z kalendáře křesťanského. Muslimové mají povinnost znát tento islámský kalendář, dodržovat jej a nenahrazovat jej kalendářem gregoriánským. Naopak charakteristikou lidí inovace je, že kalendář reformují a nedodržují. Počet měsíců je dvanáct stanovených v Knize Boží v den, kdy stvořil nebesa a zemi. A z nich jsou čtyři měsíce posvátné, což je pro muslimy z náboženského hlediska neměnitelné. Zakázané islámské měsíce znamenají, že boj ve čtyřech z nich byl již v době před posledním poselstvím u Arabů zakázán. Šlo o tři po sobě jdoucí měsíce: zú l-ka’da, zú l-hidždža a muharrem. V měsíci zú l-hidždža se konala pouť ke Ka’bě a měsíc před a po ní zajistil poutníkům bezpečný příjezd do města i návrat z něj domů. Čtvrtý posvátný měsíc, byl redžeb, vyhrazený v době nevědomosti pro malou pouť. Hřešit je v těchto měsících ještě horší nežli v jiných.
slámský letopočet
Přepočet islámského letopočtu na křesťanský
Islámský rok: Začátek podle gregor.kalendáře:
1380 26.6. 1960
1381 15.6. 1961
1382 4.6. 1962
1383 25.5. 1963
1384 13.5. 1964
1385 2.5. 1965
1386 22.4. 1966
1387 11.4. 1967
1388 31.3. 1968
1389 20.3. 1969
1390 9.3. 1970
1391 27.2. 1971
1392 16.2. 1972
1393 4.2. 1973
1394 25.1. 1974
1395 14.1. 1975
1396 3.1. 1976
1397 23.12. 1976
1398 12.12. 1977
1399 2.12. 1978
1400 21.11. 1979
1401 9.11. 1980
1402 30.10. 1981
1403 19.10. 1982
1404 8.10. 1983
1405 27.9. 1984
1406 16.9. 1985
1407 6.9. 1986
1408 26.8. 1987
1409 14.8. 1988
1410 4.8. 1989
1411 24.7. 1990
1412 13.7. 1991
1413 2.7. 1992
1414 21.6. 1993
1415 10.6. 1994
1416 31.5. 1995
1417 19.5. 1996
1418 9.5. 1997
1419 28.4. 1998
1420 17.4. 1999
1421 6.4. 2000
1422 26.3. 2001
1423 15.3. 2002
1424 5.3. 2003
1425 22.2. 2004
1426 10.2. 2005
1427 31.1. 2006
1428 20.1. 2007
1429 10.1. 2008
1430 29.12. 2008
1431 18.12. 2009
1432 8.12. 2010
1433 27.11. 2011
1434 15.11. 2012
1435 5.11. 2013
1436 25.10. 2014
1437 15.10. 2015
Staroarabský kalendář v době před islámem byl původně ryze lunární, s dodržováním čtyř posvátných měsíců, avšak asi 200 let před hidžrou byl upraven a připodobněn solárnímu, čemu se dávní Arabové naučili od židů. Nesoulad byl řešen vsouváním jednoho měsíce, který mohl být vsunut v podstatě na jakékoli místo podle potřeby. Podle muslimského kalendáře je vsunutý měsíc nadměrné nevěrectví, jímž jsou uváděni v bloudění ti, kdož neuvěřili. V jednom roce prohlašují, že není posvátný, a v druhém roce, že je posvátný, aby to souhlasilo s počtem měsíců, jež Bůh učinil posvátnými, takže dovolují to, co Bůh zakázal. A tak jim byly okrášleny špatné skutky jejich a Bůh nepovede lid nevěřící.
V tomto verši tedy Alláh zavrhuje opovážlivou a vychytralou praktiku pohanských Arabů, kteří přesouvali zakázané měsíce podle potřeby tak, aby mohli pokračovat s bojem a válčením tak, jak jim zrovna vyhovovalo. Tato praktika se nazývala nasí´. Spočívala v tom, že když se přiblížil zakázaný měsíc zrovna v „nevhodnou chvíli,“ odložili jej na později a na jeho místo vložili jiný, obyčejný měsíc, kdy se válčit smělo.
Dále uvádíme přehled názvů hidžretských měsíců a jejich stručnou charakteristiku, včetně etymologie jejich názvů:
I. Muharrem محرم
Prvním měsícem islámského kalendáře je měsíc Muharrem, který je sám jedním z oněch čtyřech posvátných měsíců a podle této skutečnosti je i nazván. Během tohoto měsíce se doporučuje půst a v něm se také nalézá ‘Ášurá (10. den tohoto měsíce) – den, kdy Alláh zachránil proroka Músáa a jeho lid ze spárů faraóna a jeho armády. V tomto dni také zahynul mučednickou smrtí Prorokův صلى الله عليه و سلم vnuk Husejn, nechť je s ním Alláh spokojen, a den je tak zneužíván ší’ity k neislámským praktikám ostentativního truchlení a sebetrýznění. Jiní muslimové proto považují tento měsíc za nešťastný. Nic z toho se však nezakládá na žádném šarí’atsky platném důkazu. Stejně tak je naprosto zcestnou, nesmyslnou a islámem odmítanou praktikou oslavovat první den tohoto měsíce jako hidžretský nový rok, jako slaví svůj nový rok nevěřící na Západě, nebo ve východoasijských zemích.
II. Safar صفر
Druhým je Safar, rovněž považovaný za jeden z posvátných měsíců, pověrčiví Arabové ve dnech nevědomosti měli tento měsíc za nešťastný. Toto tvrzení Posel Boží صلى الله عليه و سلمodmítl jako nesmyslné. Etymologie je nejasná, možná souvisí s hladem, nebo s červy či hady, kteří podle staroarabské mytologie napadali vnitřnosti lidí a způsobovali zežloutnutí dotyčného. Mělo jít o přenosnou chorobu, ale Posel Boží صلى الله عليه و سلم její existenci vyvrátil jako pověru. Název také může být odvozen od vyprázdnění domů lidmi, kteří se vydali hledat pastviny.
III. Rebí’u l-Awwal ربيع الأول شهر
Tento měsíc svým názvem, spjatým s označením ročního období jara, tedy období následujícího po zimě, kdy roste vegetace a kvetou květy, ukazuje na dávnou spojitost staroarabských měsíců s lunárním cyklem, které později přešly do islámského hidžretského kalendáře, který již používá cyklus lunární. Etymologie ovšem není dořešena vzhledem k tomu, že Arabové v dávných časech dělili rok na celkem šest období a navíc na různých místech různě. Názvy období pak splývaly s názvy měsíců a proto je použito pro jejich odlišení i obecného výrazu „měsíc“. 12. dne tohoto měsíce se narodil Boží Posel صلى الله عليه و سلم. Oslava jeho narozenin však není podepřena žádným autentickým argumentem platným v šarí'e, nebyla součástí praxe selef a je učenci sunny považována za bid'a – inovaci. Specifické úkony uctívání při příležitosti narozenin Proroka صلى الله عليه و سلم neexistují a ani on sám své vlastní narozeniny vůbec neslavil, stejně jako to činili jeho druhové a následovníci po něm.
IV. Rebí'u s-sání ربيع الثاني شهر
Též nazývaný rabí'u l-áchir (الآخر), tj. druhý (poslední) rebí'. Během tohoto měsíce nejsou vzpomínány žádné specifické činy uctívání.
V. Džumádá al-úlá جمادى الأولى
Tj. první džumáda. Název evokuje vyschnutí, nebo zastavení tekutosti. Vychází z faktu, že když byly tyto měsíce poprvé pojmenovány, spadaly původně do období, kdy mrzne voda, tj. zimy. Podle jiného názoru připadly na období konce jara a začátku léta, kdy země vysychá. Během tohoto měsíce nejsou vzpomínány žádné specifické činy uctívání.
VI. Džumádá al-áchira جمادى الآخرة
Tj. druhá džumáda. Ani během tohoto měsíce nejsou vzpomínány žádné specifické činy uctívání.
VII. Redžeb رجب
Tento měsíc byl považován některými arabskými kmeny za posvátný. Zatímco tři ostatní posvátné měsíce následují po sobě, Redžeb je od nich oddělen, od čehož je odvozen i jeho název. Během tohoto a následujícího měsíce prosil Prorok صلى الله عليه و سلم Alláha, aby dal muslimům dožít se ramadánu a získat tak s ním spojenou Boží odměnou. 27. dne tohoto měsíce se podle nejautoritativnějších podání odehrála Noční cesta Proroka صلى الله عليه و سلم a jeho vystoupání na nebesa. Oslava tohoto dne jako svátku nemá oporu v šarí'e a je učenci sunny považována za inovaci a ani neexistují žádné skutečně podložené specifické akty uctívání pro tento den.
V předislámské době obětovávali v tomto měsíci lidé zvířata na počest svých falešných model. Muslimové, když se model zřekli, nejprve obětovávali na počest Boží a nakonec byla tato praktika Prorokem صلى الله عليه و سلم zcela zavržena: „Fará a 'atíra nejsou ničím.“ Fará´ bylo první mládě velbloudice, předurčené podle starých pohanských praktik k tomu, aby bylo obětováno a 'atíra je název obětiny, nejčastěji v podobě kozy, kterou pohané přinášeli právě v tomto měsíci. Podobně nemá opodstatnění ani vykonání malé pouti do Mekky (arab. 'umra) specificky v tomto měsíci, což sám Prorok nikdy neučinil. Jiné neopodstatněné inovace spojované s tímto měsícem zahrnují speciální druh modlitby, rozdělování chleba a darů na památku chalífy 'Alího ibn Abí Táliba, nechťz je s ním Alláh spokojen, nebo Dža'fera as-Sádika.
VIII. Ša'bán شعبان
Tento měsíc předchází Ramadánu a je naplněn mnoha zvláštními způsoby uctívání. Jeho název je odvozen buď od faktu, že se objevuje mezi redžebem a ramadánem, nebo od faktu, že v době, kdy Arabové něměli jasně stanovený kalendář připadal na dobu, kdy se rozdělovali do malých skupinek kvůli omezeným zdrojům vody. Prorok صلى الله عليه و سلم se v tento měsíc postil nejvíce ze všech měsíců krom právě Ramadánu. O konkrétních hadísech prokazujících autenticitu a specifickou hodnotu tohoto půstu zde nebudeme podrobně referovat. Stačí říci, že jsou dobře známy lidu a zaznamenány jako autentické. Ohledně 15. noci tohoto měsíce koluje mezi lidem velké množství slabých hadísů ukazujících na její speciální hodnotu, jako tzv. Noci zproštění (lejletu l-berá´a), kdy Alláh vykupuje z hříchů, přičemž by ji měl muslim strávit modlitbou, zikrem a dalšími úkony uctívání. Žádné autentické podání však o této noci nehovoří a teze, že by byla dokonce totožná s tzv. Nocí úradku (lejletu l-kadr) je naprosto zcestná.
IX. Ramadán رمضان شهر
Měsíc Ramadán je měsícem půstu a jeho význam, přednosti a hodnota, stejně jako mimořádné druhy uctívání Alláha v něm jsou každému dobře známy. Jeho název je odvozen od základu s významem „spalující“ neboť býval v dávných dobách mísení lunárního a solárního cyklu kladen do léta, případně je takto nazván podle toho, že „spaluje“ hříchy lidí. 17. dne tohoto měsíce se odehrála bitva u Bedru, první velké vítězství muslimů nad nevěřícími. V lichých nocích poslední třetiny tohoto měsíce lze najít Noc úradku (lejletu l-kadr).
X. Šawwal شول
Tento měsíc hned první den začíná svátkem přerušení půstu (arab. 'ídu l-fitr), který se slaví speciální sváteční modlitbou a trvá celkem tři dny. Do sváteční modlitby je také povinnost uhradit sadakatu l–fitr, zvláštní druh zekátu dávaný k příležitosti tohoto svátku chudobným. Po šest dnů měsíce Šawwálu je také doporučeno se postit. Šawwál je pojmenován podle povznesené sváteční nálady, nebo toto označení pochází ještě z dávné doby kolize lunárního a solárního cyklu, kdy přicházely v tuto dobu do říje mladé velbloudice a zvedaly ocasy. Šawwálem začíná také období pouti do Mekky, resp. příchodu na ni.
XI. Zú l-Ka'da ذو القعدة
Čtvrtý posvátný měsíc, ve kterém pokračují přípravy na pouť. Název pochází z doby, kdy staroarabský kalendář osciloval mezi lunárním a solárním. V tomto období se Arabové zdráhali vyrážet na cesty a usazovali se na jednom místě. Zabezpečovali pastviny pro svá zvířata a úrodu, předtím, než osedlali mladé velbloudice a vyrazili na pouť. Falešně držen některými zbloudilými jako nešťastný měsíc. Stejně jako všechny ostatní pověry je i tato naprosto zcestná. V tomto měsíci vykonal Prorok صلى الله عليه و سلم tři ze svých čtyřech malých poutí v době, kdy žil v Medíně.
XII. Zú l-Hidždža ذو الحجة
Tento měsíc je doslova nazván měsícem poutním podle velkého rituálu, který se v prvních jeho dnech odehrává. Proto je mezi ostatními měsíci výjimečný. V něm se nachází deset dní, tj. deset prvních jeho dní, které jsou označeny za nejlepší v celém roce. V něm je i svátek oběti ('ídu l-adhá), slavený při vyvrcholení pouti, kdy jsou porážena zvířata a masem nakrmeni chudobní. Tento svátek obnáší také sváteční modlitbu a trvá celkem čtyři dni. Těsně před vypuknutím svátku desátého dne, přichází dne devátého jewmu l-'arefát, významný den, kdy je doporučeno držet půst.
Muslimské svátky
1.Muharram
1.den 1.měsíce islámského roku
Islámský Nový rok
10.Muharram
10.den 1.měsíce islámského roku
Pro Sunnitské muslimy je oslavou přechodu Rudého moře Izraelity
Pro Šiitské muslimy je vzpomínkou na mučednickou smrt Husayna ibn Ali, vnuka proroka Mohameda
12.Rabi al Awal - Mawlid an Nabi
12.den 3.měsíce islámského roku
Pro Sunnitské muslimy je oslavou narození proroka Mohameda
17.Rabi al Awal - Mawlid an Nabi
17.den 3.měsíce islámského roku
Pro Šiitské muslimy je oslavou narození proroka Mohameda
13.Rajab
13.den 7.měsíce islámského roku
Narození Aliho ibn Abi Talib (bratranec proroka Mohameda)
27.Rajab - Isra a Miraj
27.den 7.měsíce islámského roku
Tzv. Noční cesta - muslimové s dětmi navštíví mešitu, po modlitbě následuje hostina
Mid-Sha'ban
15.den 8.měsíce islámského roku
Noc odpuštění
1.Ramadan
1.den 9.měsíce islámského roku
Ramadan je nejsvětější muslimský měsíc - začátek půstu
21.Ramadan
21.den 9.měsíce islámského roku
Mučednická smrt Aliho ibn Abi Talib
Posvátný měsíc Ramadan v gregoriánském kalendáři:
- 4.10.-2.11.2005 - Ramadan 1426
- 23.9.-22.10.2006 - Ramadan 1427
- 13.9.-11.10.2007 - Ramadan 1428
- 1.9.-29.9.2008 - Ramadan 1429
- 22.8.-19.9.2009 - Ramadan 1430
- 11.8.-9.9.2010 - Ramadan 1431
- 1.8.-29.8.2011 - Ramadan 1432
- 20.7.-18.8.2012 - Ramadan 1433
- 9.7.-7.8.2013 - Ramadan 1434
- 28.6.-27.7.2014 - Ramadan 1435
- 18.6.-16.7.2015 - Ramadan 1436
Nuzul Al-Qur'an
27.den 9.měsíce islámského roku
Poslední část postního měsíce
Součástí je i svátek Laylat al-Qadr - zjevení Koránu proroku Mohamedovi
Eid al-Fitr
1.den 10.měsíce islámského roku
Konec půstu - oslavy trvají 3 dny
8.-13.Dhu al-Hijjah
8.-13.den 12.měsíce islámského roku
Pouť do Mekky
Eid al-Adha
10.den 12.měsíce islámského roku
Svátek proroka Ibrahima
Eid al-Ghadeer
18.den 12.měsíce islámského roku
Pro Šiitské muslimy je oslavou posledního kázání proroka Mohameda
Eid al-Mubahila
24.den 12.měsíce islámského roku
Přijetí křesťanů z Najranu prorokem Mohamedem
Zařazení kalendáře:
AKTUÁLNÍ PŘESNÝ ČAS
Nový obsah
Oblíbený obsah
- 1 of 28
- »»