Aztécký kalendář

Aztécký kamenný kalendář

Pravděpodobně nejznámější dochovanou aztéckou strukturou z kamene je Aztécký kamenný kalendář, který měří 370 cm v průměru. Ve středu tohoto kamene je  vytesána tvář slunečního boha Aztéků; další kružnice kolem jeho tváře symbolizují nebesa a dny. Aztécký kalendář měl 365 dní o osmnácti měsících po dvaceti dnech a pěti dnech na závěr roku, které byly pokládány za nešťastné, a během těchto významných dnů v Aztéckém kalendáři se údajně nedoporučovalo zahajovat jakoukoliv činnost. 

Cyklická vnímání času a cyklické periody v časových intervalech

Aztékům a ostatním národům střední Ameriky, tedy i Mayům, čas ubíhal v cyklech; Aztékkové chápali plynutí času - a čas samotný - jako cyklický děj, který má svůj počátek a konec - ostatně sám aztécký kalendář je toho dostatečným důkazem. Podobně jako byl svět stvořen, zničen a znovu vytvářen, opakují se podle Aztéckého kalendáře i kratší časové úseky.
 
Koloběh života v plynutí času jak jej chápe Aztécká kultura 

Byl-li pro Aztéky konečným život, tak byla podle posledních výzkumů pro ně konečná i smrt. Život obsahoval nevyhnutelnost smrti, ale smrt v sobě zároveň obsahovala jistotu znovuzrození. Pro ně a pro ostatní středoamerické národy znamenala smrt přechod od života pozemského do další existence v jiném prostoru mnohovrstevnatého vesmíru. Pro některé to také znamenalo dokonce možnost návratu k Zemi, i když v jiné formě.
 
Zajímavosti a záhady aztéckého kamenného kalendáře

  
Skutečnou zvláštností je '12.19.19' uvnitř kruhu - tato anomálie byla po delší dobu mírnou záhadou. Nyní si již uvědomujeme, že se Aztékové snažili nastínit paralelu mezi prosincem 2004 a tím, co se stane v prosinci 2012. Vezmeme-li v úvahu nové Thompsonovy důkazy, událost v r. 2012 je jasně nasnadě - i když nerozumíme astrofyzice. Zřejmě jde o nejdůležitější zprávu vůbec. Otázka, zda se sluneční energie změnila (před 5200 lety), nebo zda se zemské masy "sklouzly" do jiných lokalit, zůstává bez odpovědi.Určitě jste zaznamenali fakt, že doba 5200 let odpovídá 13 mayským Baktunům. 13. Baktun končí právě 21. prosince 2012. Kalendář Ox Lahji Baktun obsahuje 5200 let, a končí datem 21. prosince 2012 dle Gregoriánského kalendáře. Rok 2011 se nalézá ve čtvrté části těchto dvou cyklů, které začaly v r. 3114 př. n. l.

Lonnie Thompson, profesor geologie na univerzitě v Ohiu a badatel při Byrdově polárním výzkumném centru (Byrd Polar Research Center), předložil důkazy o tom, že před 5.200 lety došlo na Zemi k prudkým klimatickým změnám. Současný vývoj podnebí naznačuje, že by se podobný scénář mohl ve velmi blízké budoucnosti odehrát znovu. Pro dnešní společnost by to ovšem mělo katastrofální následky. Je  náhoda, že Thompson našel důkazy pro změny počasí zrovna před 5200 lety, nebo Aztékové skutečně dekódovali sluneční cykly ?

Aztékové mají v kalendáři zaznačeny prudké klimatické změny 
Co se týká prudkých změn klimatu, právě vydaná zpráva z jednání American Geophysical Union říká, že uhlíkovou metodou byly stanoveny přesně na dobu před 5200 lety- řekli jste něco profesorovi Lonnie Thompsonovi o maysko-azteckém symbolu v obilí ze srpna 2004? Jeho čtyři vnější segmenty označují přesně 5200 let po 360 dnech - nikoliv tedy 365 dní, což by znamenalo 5130 let. Uhlíková metoda měření se u takto dlouhých období často cca i o několik set let mýlí, alespoň jak tvrdí její odpůrci. Pravdou zůstává, že metoda radiokarbonová metoda měření stáří je přesnější. Deset venkovních mezer po 520 letech a 10 vnitřních mezer po 52 letech znázorňuje mayské století.
 
Rovnodennost a precese rovnodennosti v aztécké kultuře
Staří Mayové byli výbornými astronomy a jako takoví byli nakloněni astrologickému cyklu, kterému říkáme precese rovnodenností. Ten se blíží cyklu o 26000 letech, ve kterém Země tranzituje všemi 12 znameními zvěrokruhu, každým z nich asi 2152 let. Jednotlivé z těchto astrologických věků představují jeden měsíc grandiozního kosmického Roku. Sumerové, Tibeťané, Egypťané, Čerokíové, indiáni Hopi a Mayové ve svých mystických náboženstvích poukazují na týž cyklus 26000 let. Všechny tyto kultury sestavily kalendáře, založené na tomto velkém cyklu.

Umění Aztéků a aztécké umělecké předměty
Umění Aztéků bylo hlavně náboženského charakteru, sloužilo k uctívání jejich četných božstev – Aztékové vytvářeli různou oslavnou keramiku, oslavné sochy z kamene i malé detailně zpracované sošky lidí i zvířat z nefritu, obsidiánu a křemene. Aztécké kresby se dochovaly hlavně ve formě piktogramů, které představovaly předměty nebo zvuky a byly používány hlavně v jejich komplexním systému počítání – samy o sobě však nebyly plným systémem psaní, spíše byly jakousi mnemotechnickou pomůckou k ústně naučeným textům. V náboženských obřadech Aztékové využívali bohatě zdobené masky bohů i zvláštní válečnické ornamenty, které si válečníci kreslili na těla podle svých zásluh při zvláštních rituálech či ceremoniích. 
 
Lidské oběti a smrt v náboženských zvycích Aztéků
Náboženství Aztéků si vyžadovalo častých lidských obětí, které byly mezi Aztéky využívány daleko častěji než u ostatních kultur střední Ameriky. Například při zasvěcení velké pyramidy v Tenochtitlánu v roce 1487 bylo prý během čtyř dnů obětováno 84.400 zajatců. Tento údaj byl později zpochybněn, nicméně lidské oběti i tak představovaly zásadní prvek aztéckého náboženství. Obětování nebylo pro oběti trestem, spíše považovaly za čest, že mohou být obětovány bohům. 
 
Poslední panovník Aztécké říše Montezuma II. 
Poslední panovník, který Aztécké říši vládl, byl Montezuma II. - Motehcuzōma Xocoyotzin, jehož říši právně v období nejěvtěšího rozkvětu v 16. století na kámen zničil španělský conquistador Hernando Cortés, jenž dosáhl Mexického zálivu v únoru 1519. 13. srpna 1521 po zmasakrování obyvatelstva a lstivého zavraždění Montezumy II. dobyl Tenochtitlán. Aztékové jako celý národ nabídli Hernandu Cortésovi obsah tajných skladů s Aztéckým zlatem. Lstivý Cortés si nechal zlato naložit, nosiče krutě zbavil života a následně takto nelidsky naložil i s Montezumou II. a dalšími vysokými představiteli vedení říše. Cortés při svém dobývání využil odporu podrobených kmenů k aztécké nadvládě, jeho hlavní zbraní však byla víra Aztéků v návrat bílého vousatého boha Quetzalcoatla z východu, za kterého Aztékové Cortése považovali. K rychlému zániku Aztécké kultury přispěla krutost španělských dobyvatelů i infekční choroby, především neštovice, spalničky a tyfus.