Jste zde

Domů

Přesný čas a přesný čas online

Základní jednotkou času, tedy i přesného času je jedna sekunda ( 1 s ), kterou značíme malým písmenem "s". VIII. Konference pro míry a váhy (1967) přijala za definici sekundy trvání 9 192 631 770 period záření, které přísluší přechodu mezi dvěma hladinami základního stavu atomu Cesia C133.

 

V současné době již lidstvo samozřejmě k dispozici pro měření přesného času a následně i zobrazení přesného času online, mnohem přesnější hodiny hliníkové nebo logické, avšak vzhledem k tomu, že v základních jednotkách soustavy SI je jedna sekunda jako jednotka přesného času online definována na základě kmitů atomů Cesia, atomové cesiové hodiny používáme k měření přesného času doposud, tedy k měření přesného času online neboť o revizi jednotek Základní soustavy jednotek SI se zatím neuvažuje. Neuvažuje se tedy o změně základní jednotky přesného času - i online. Přesný čas jako fenomén provází člověka jako každou živou bytost po celou její existenci, přesný čas, čas vůbec provází existenci veškerého bytí. Historie měření přesného času a první lidské počátky měření času - čas online 

Přesný čas a čas vůbec je neuvěřitelným fenoménem

Přesný čas a čas vůbec je neuvěřitelným fenoménem, který vytvářel lidstvo, člověka a jeho kulturu od dob vzniku daru života na planetě Zemi. Pravděpodobně odedávna se lidé snažili přesný čas definovat ( i když samozřejmě zatím nikoliv přesný čas online ) popsat a samozřejmě i měřit přesný čas. Dnes se již můžeme pouze domnívat jaké asi byly první hodiny, jaké asi bylo měření přesného času, kdy vznikly a jak vypadaly první kalendáře. Lidé poprvé v dějinách civilizace začali měřit přesný čas. Čas, a zvláště ten přesný čas je fenoménem, který je potřeba chápat jako součást lidského bytí a jako hodnotu, která nabývá pro člověka stále dalších nových významů. 

Přesný čas zde online podle stínových hodin a jednotky přesného času

Na základě poznatků současné vědy jsme schopni říci pouze to, že prvním pravděpodobným "strojem" na měření přesného času byly primitivní stínové hodiny, jinými slovy hůl zabodnutá do země. Velikost stínu, jeho délka, pak mohla sloužit jako první měřidlo přesného času. Člověk, který si uvědomil vztah mezi plynutím času a vzhledem noční oblohy dal základ vědě uznávané po celá tisíciletí - totiž astrologii, vědě zabývající se vztahem postavení a vlastností hvězd na život a osud člověka. Většinou se setkáváme s porovnáváním času a jeho hodnotou a dostupnosti této hodnoty, tedy hodnoty času pro lidskou bytost.

Nedefinuji čas, prostor, místo a pohyb, ježto jde o věci všem dobře známé. Musím pouze konstatovat, že neučení lidé si nepředstavují tyto veličiny jinak než v jejich vztahu k smyslovým objektům. A z toho pocházejí lidské předsudky... "

Sir Isaac Newton

 

Popis měření přesného času a časový fenomén v dějinách lidské civilizace 

Čas - co lze na čase pozorovat ? Položme si nejdříve otázky týkající se zejména toho, CO vlastně na čase můžeme vnímat - co znamená ČAS pro naše smysly ? Na čase jako lingvistickém pojmu, na čase jako pojmu fyzikálním, na čase obecně je velmi zvláštní, že jej umíme popsat a pochopit pouze tehdy, vztahujeme-li obsah tohoto pojmu k jiným obsahům, neboť je obtížné vyjádřit obsah tohoto pojmu bez pomocných přirovnání. Staří Řekové se dokonce domnívali, že čas jako pojem neexistuje, pokud se o něm nebavíme, pokud se o čase, o přesném čase nemluví. V současnosti nejsme ve formulaci definice času o nic víc dále - pouze víme, že čas umíme za určitých podmínek počítat, a že existuje pojem "zakřivení času". Čas , zejména přesný čas, je pro současnou kulturu rovněž pojmem, který se nejčastěji objevuje v souvislosti s negativně zabarveným slovem "nemám" ... Pokud je pravda, že " Time is money ", lze se domnívat, že většina populace přežívá na hranici totální chudoby. Čas lze měřit i odhadovat, měřidlem může být vlastnost atomu,  kyvadlo, metronom či délka stínu.

Chápání času a přesný čas - čas a přesný čas v dějinách kultury lidstva

Čas umíme chápat lineárně i cyklicky, matematicky, fyzikálně, psychologicky nebo filosoficky, historicky či futuristicky, nicméně čas, ani přesný čas, zatím z nás nikdo neviděl a pravděpodobně se s ním v brzké budoucnosti ani nesetká. Čas je unikátní fenomén, se kterým s většími či menšími úspěchy lidstvo zápasí od počátků civilizace. Měření přesného času lidstvu trvalo nejméně 5000 let než se člověk dopracoval k dnešním moderním atomových cesiovým, hliníkovým či logickým hodinám.

První dokladovatelný lidský časoměrný přístroj měřil přesný čas za pomoci pohybů Slunce na denní obloze- Gnómon

Prvním přístrojem k měření přesného času, o němž máme historické doklady byl staroegyptský Gnómon. Název prvního časoměrného přístroje pochází ze starořečtiny a znamená "co dokáže odhalit, rozpoznat". Gnómón, kde místo tyče je k měření času použit svislý skalní hrot, byl objeven na hoře Bégo v přírodním parku Mercantour severně od francouzského města Nice.

Odborná veřejnost předpokládá, že první přístroj k měření času, přesného času,  vznikl lidskou rukou zhruba před 4 000 lety. Lidé měřili přesný čas za pomoci svislého výčnělku, který vrhal postupně sluneční stín na 36 různých znaků, které zobrazovaly jednotlivé fáze pastevecké sezóny od 21. června do 14. září. Jednalo se tedy vlastně nejen o přístroj k měření přesného času, ale i o jeden z prvních lidských kalendářů.

Atom v přesných atomových hodinách slouží mírovým účelům

Přesné atomové cesiové hodiny dávají lidstvu k využití velmi přesný čas především díky mírovému využití atomové energie a vlastností atomů Cesia v atomových cesiových hodinách. V podstatě nejpřesnější hodiny na planetě využívané v praxi pro navigace GPS, k navigaci družic i v běžné výpočetní technice a ke spoustě dalších běžných lidských činností, však byly využívány i v jaderných elektrárnách, ve kterých je prvek Cesium jeden ze součinitelů jaderné reakce. Cesium a jeho izotopy, zejména Cesium 133 a další, jsou však prvky, které jsou vysoce radioaktivní a jejichž koncentrace v ovzduší, přesáhne-li kritickou mez, může mít na svědomí miliony životů. Nejinak tomu, bohužel, bylo v roce 1986 po havárii Jaderné elektrárny V. I. Lenina v Černobylu.