Jste zde
Konference ve Wannsee
Zařazení do kalendária:
20. ledna 1942 se v luxusní vile na Wannsee, daleko od krize na frontě, sešlo 15 vysoce postavených funkcionářů nacistického Německa, aby naplánovali a koordinovali holocaust evropských Židů. Za necelé dvě hodiny tito muži navždy změnili svět. O této poradě se zachoval pouze jediný záznam, který přežil pád Tisícileté říše, kterou Adolf Hitler plánoval. Bezúspěšně.
Konečné řešení židovské otázky
Ve vile na Großer Wannsee 58 uskutečnilo zhruba 90minutové jednání zástupců SS, NSDAP a několika říšských ministerstev, kterou svolal Šéf bezpečnostní policie a SD Reinhard Heydrich. Hlavním Heydrichovým cílem bylo, aby byla uznána jeho vůdčí role při deportacích Židů a zapojit do příprav vražd evropských Židů důležitá ministerstva a stranické úřady, čímž jej pověřil říšský maršál Hermann Wilhelm Göring. Konference ve Wannsee potvrdila úspěchy SS dosažené v průběhu roku 1941 ve sporu mezi úřady o odpovědnost za „řešení židovské otázky“, kdy účastníci vznesli návrhy a námitky v zájmu svých orgánů, avšak celkově souhlasili s přímou či nepřímou spoluprací. V důsledku toho se z předních mužů německého nacistického státního aparátu stali pachatelé a spolupachatelé jednoho z největších zvěrstev v dějinách lidstva.
Bylo rozhodnuto o holokaustu právě na konferenci ve Wannsee ? Nikoliv !
Dokument vytvořený po konferenci ve Wannsee, v němž se hovořilo o „schůzce státních tajemníků“, správně popisoval povahu konference. Státní tajemníci realizovali to, co bylo dříve rozhodnuto na vyšší politické úrovni. Na konferenci ve Wannsee tedy o vraždách a deportacích nebylo rozhodnuto; jednalo se pouze o schůzku státních tajemníků. Konference má nicméně značný historický význam, neboť poskytla koordinaci potřebnou k rozšíření genocidy téměř do celé Evropy. Adolf Eichmann, vedoucí židovského oddělení (IV B 4) Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA), shrnul výsledek jednání do protokolu. V souladu s tím Heydrich účastníkům zdůraznil, že na základě Hitlerova „předchozího souhlasu“ nyní probíhá deportace všech evropských Židů do východní Evropy. Zdůraznil, že „hlavní vedení při zpracování konečného řešení židovské otázky“ leží výhradně na něm, bez ohledu na geografické hranice.
Konference ve Wannsee byla přísně tajná
Třebaže byla konference přísně tajná, po válce byla v roce 1947 americkými vyšetřovateli nalezena v jednom z říšských ministerstev jediná kopie zápisků pořízených na konferenci říšským sekretářem Martinem Lutherem. Tyto poznámky jsou jediným důkazem o konání, průběhu i závěrech konference.
Účastníci konference ve Wansee
- Reinhard Heydrich (SS-Obergruppenführer), který konferenci předsedal. Po konferenci odlétá Heydrich do svého ústředí v Protektorátu, kde rozpoutává krvavý teror. V květnu 1942 spáchali na Heydricha Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát. Jako odvetná opatření byly srovnány se zemí obce Lidice a Ležáky. Nacisté uvěznili a popravili další tisíce lidí v Protektorátu.
- Adolf Eichmann (SS-Obersturmbannführer, zapisovatel) Kopie zápisu z konference byly rozeslány všem účastníkům. Měli si je přečíst a zničit. Adolf Eichmann musel sám dokončit plán zahájený ve Wannsee. Dopaden v roce 1965 agenty Mossadu. Usvědčen ze zločinů proti lidskosti v roce 1962 oběšen.
- Josef Bühler (státní tajemník Kanceláře generálního guvernéra v Krakově). Zatčen v roce 1945 a odsouzen za zločiny proti polskému lidu. V roce 1948 popraven v Krakově.
- Roland Freisler (státní tajemník na říšském ministerstvu spravedlnosti). Zabit v únoru 1945 při náletu na Berlín.
- Otto Hofmann (vedoucí skupiny SS, náčelník Hlavního úřadu rasy a osídlení SS). Roku 1945 zatčen a obviněn z válečných zločinů. Odsouzen na 25 let, propuštěn po šesti letech. Zemřel v roce 1982.
- Gerhard Klopfer (šéf SS, ministerský ředitel ve stranickém kancléřství NSDAP, vedoucí oddělení ústavního práva III). Roku 1945 zatčen a obviněn z válečných zločinů. Pro nedostatek důkazů propuštěn. Zemřel v roce 1987.
- Friedrich Wilhelm Kritzinger (ministerský ředitel v říšském kancléřství). Roku 1945 zatčen a obviněn z válečných zločinů. Prohlásil, že se za nacistická zvěrstva stydí. Zemřel v roce 1947.
- Rudolf Lange (SS-Sturmbannführer, velitel bezpečnostní policie a SD pro Lotyšsko, jako zástupce velitele oblasti). Padl v únoru 1945 v boji o Poznaň.
- Georg Leibbrandt (vedoucí říšského úřadu, říšské ministerstvo pro okupovaná východní území ). Roku 1945 zatčen a obviněn z válečných zločinů. Propuštěn a byl činný v Americkém kulturním institutu. Zemřel v roce 1982.
- Martin Luther (náměstek ministra zahraničí). V roce 1944 byl za spiknutí proti Ribbentropovi internován v Sachsenhausenu. V roce 1945 zemřel na infarkt.
- Alfred Meyer (státní tajemník na říšském ministerstvu pro okupovaná východní území). Na jaře roku 1945 spáchal sebevraždu.
- Heinrich Müller (vedoucí skupiny SS, náčelník úřadu IV (gestapo) Hlavního říšského bezpečnostního úřadu). Naposledy spatřen na konci dubna v Hitlerově bunkru.
- Erich Neumann (státní tajemník úřadu komisaře pro čtyřletý plán). Obviněn z válečných zločinů. Pro nedostatek důkazů v roce 1948 propuštěn a v témže roce umírá.
- Karl Eberhard Schöngarth (náčelník SS, velitel bezpečnostní policie a SD v Generálním gouvernementu). Odsouzen Britským válečným soudem. V roce 1946 popraven.
- Wilhelm Stuckart (státní tajemník na říšském ministerstvu vnitra).velitel bezpečnostní policie a SD v Generálním gouvernementu). V roce 1945 zatčen, později odsouzen a v roce 1949 propuštěn. Zemřel při automobilové nehodě v roce 1953.