Mayové

Mayské časové cykly a mytické založení Říma v Mayských proroctvích

Po celou první polovinu Velkého cyklu zůstávala tato oblast v čele civilizačního vývoje. Teprve až počátkem 7. Nebe, které začalo přebírat vládu v roce 749 př. n. 1., se vyvinula vyspělá kultura v pásmu 12. poledníku. Znakem tohoto civilizačního rozmachu pod vlivem 7. Nebe bylo objevení se Etrusků v severní Itálii, kteří v 2. polovině 8. století př. n. l. vyvinuli svou vlastní písemnou soustavu. Zhruba v téže době vznikalo na pahorku Palatinum první trvalé osídlení, jehož počátky jsou spojovány s mýtickým založením Říma v roce 753 př. n. l. 

Třináctidenní Mayský týden lépe vyhovuje kosmickým energiím a procesu vývoje Vesmíru

PRAVIDELNÝ 13 DENNÍ CYKLUS TZOLKINU PŘEDSTAVUJE MIKROSKOPICKÝ ODRAZ ENERGETICKÝCH ZMĚN, KTERÉ OVLÁDAJÍ DLOUHODOBOU SPIRÁLNÍ EVOLUCI LIDSKÝCH DĚJIN. To také může vysvětlovat, proč má každý den svou duchovní energii a proč jsou některé dny považovány za příznivější pro tvůrčí činnosti než ostatní. Jak se ukáže později, právě takto pohlíželi staří Mayové na svůj posvátný kalendář. Nabízí se na tomto místě také analogie s hudbou. Mayský týden o 13 dnech (trecenium) lze považoval za svrchní tón s frekvencí 144tisíckrát vyšší než má základní tón Velkého cyklu (který je tvořen 1 44 000 trecenii). Energelické změny běžného 13denního cyklu tak budou stejně reálné, i když mnohem méně znatelné, než je tomu u Velkého cyklu. Budou jako drobné vlnky na hladině oceánu evolučních změn. A podobně jako existují vysokofrekvenční zvuky, které není schopen téměř nikdo zachytit, mohou existovat i časové cykly s frekvencemi natolik vysokými, že si je většina současných obyvatel Země ani neuvědomuje.

Dlouhý počet Mayského kalendáře

Dlouhý počet se skládá ze 13 baktúnů, což jsou časové úseky složené ze 400 Iúnů (360denních období). Jeden baktún tedy trvá přesně 400 x 360 = 144 000 dnů, což odpovídá hodnotě 394,3 slunečních let. Dnes se většina archeologů shoduje na tom, že počáteční datum těchto 13 baktúnů Dlouhého počtu připadá na 11. srpen 3114 př. n. 1. Dlouhý počet se skládá ze 13 baktúnů, což jsou časové úseky složené ze 400 Iúnů (360denních období). Jeden baktún tedy trvá přesně 400 x 360 = 144 000 dnů, což odpovídá hodnotě 394,3 slunečních let. Dnes se většina archeologů shoduje na tom, že počáteční datum těchto 13 baktúnů Dlouhého počtu připadá na 11. srpen 3114 př. n. 1.

Společným rysem mayského posvátného kalendáře je magické číslo 13

Důležitým společným rysem obou kalendářů je tedy třináctka - číslo, které sehrávalo zásadní roli v životě mnohých starověkých civilizací. Třináctka byla považována za posvátné číslo nejen ve starém Mexiku, ale i v ostatních náboženských soustavách celého světa. V křesťanství hrála třináctka pozoruhodnou úlohu například v tom, Že Ježíš a jeho učedníci tvořili třináctičlennou skupinu. Protože Mayové začali používat Dlouhého počtu (ve skutečnosti ve stejné době, kdy se Quetzalcoatl, tvůrce kalendáře, ujal vlády v nebi, zhruba v tomtéž čase, kdy kolem sebe Ježíš shromáždil 12 apoštolů, je docela dobře možné, že lidé v různých částech světa si začali souběžně uvědomovat zvláštní povahu čísla 13. Národy po celé starověké Mesoamerice sdíleli představu o 13 Nebesích.

Posvátný mayský kalendář byl používán ve Střední Americe včetně části USA až do příchodu Španělů 

Přesto byl 260denní mayský posvátný kalendář až do doby porážky Aztéků používán po celé střední Americe včetně jihu dnešních Spojených států. Až do příchodu Španělů bylo celé toto rozsáhlé území duchovně sjednoceno právě používáním stejného kalendáře.

Jak může být Mayský kalendář pro současné lidstvo 21. století důležitý ?

Mnohým lidem připadá podivné, proč by právě mayský kalendář měl být tak důležitý. Domnívají se, že volba kalendářní soustavy je spíše otázkou konvence, která může mít na světonázor sotva nějaký vliv. Avšak možná právě proto, že se volba kalendáře jeví tak nepodstatná,jako záležitost pouhého společného zvyku, zanechalo to v našem vědomí hluché místo. Gregoriánský kalendář, který v roce 1 582 zavedl papež Řehoř XIII., a který se dnes používá prakticky po celém světě, bereme jako samozřejmost a nevidíme jediný důvod, proč jej doplňovat či dokonce měnit. Nemůže se však stát, aby tento kalendář vnucoval lidem určité záludné názory, které si ani neuvědomují, a posiloval v nich pohled na svět, který je nesprávný?

Mayové byli prvními pozemšťany, kteří používali nulu, a evidentně byli nejvyspělejšími astronomy a matematiky jak své doby, tak lze říct i současnosti.

Ještě dnes má Mexiko počet původních obyvatel více jak desetkrát vyšší, než čítá jejich populace ve Spojených státech. Než se pustíme do popisu mayské kalendářní soustavy, je na místě se alespoň ve stručnosti zmínit o historii národa, který je jeho původcem. Vyspělá mayská kultura dospěla do svého vrcholu zhruba v I . tisíciletí našeho letopočtu a čítala na 5 milionů příslušníků, kteří žili v městských státech na území dnešního jižního Mexika, Guatemaly a Belize. Yucatánský poloostrov představuje geograficky oblast rovných nížin, zatímco Chiapas a Guatemala jsou rozsáhlé oblasti pokryté hustou džungli, která zasahuje do horských pásem. Nejvýznamenějšími potravinami v této oblasti jsou především kukuřice, fazole a jalapenos neboli pálivé papriky, mezi další významné zemědělské produkty patří kaučuk, vanilka, káva a samozřejmě kakové boby, tedy kakao. Vedle pyramidových architektonických lokalit v Palenque, Tikalu, Copánu a Chichen-ltzá jsou klasičtí Mayové známí především díky svým astronomickým observatořím a matematickým znalostem. Na tomto místě je třeba připomenout, že Mayové byli prvními lidmi na planetě Zemi, kteří používali nulu, a evidentně byli nejvyspělejšími astronomy a matematiky jak své doby, tak lze říct i současnosti.

Znovu a znovu vstupují staří Mayové do zorného pole naší pozornosti, dokud nepochopíme, že se od nich máme co naučit 

Přesto nás zvláště Mayové nepřestávají překvapovat a mnozí badatelé docházejí k vnitřnímu přesvědčení, že tito naši předkové byli obdařeni mnohem hlubší moudrostí, než jakou disponuje naše současná civilizace. Znovu a znovu vstupují staří Mayové do zorného pole naší pozornosti a budou tak dost možná činit tak dlouho, dokud nepochopíme, že se od nich máme co naučit. Nicméně se zdá, že drtivá většina z nás není dostatečně vybavena k tomu, aby pochopila vnímání světa původních obyvatel Ameriky, a tak stále hledáme tam, kde se jen stěží můžeme dobrat nějakého porozumění. Jak se tedy máme duševně připravit, abychom byli schopni vstřebat poznání oněch původních Američanů? Odpověď je prostá: studiem zalkinu, posvátného kalendáře.

Posvátný Mayský kalendář Velký počet - posvátný kalendář Mayů a jejich proroctví nejen o roce 2012

Posvátný kalendář je hlavní cestou k myšlení vyspělých civilizací, které existovaly na západní polokouli před příchodem Evropanů. Po staletích útlaku původních obyvatel nám jejich dochovaný kalendář nabízí příležitost, jak vzkřísit k životu jejich řešení kosmické hádanky. Snažme se objasnit způsob, jakým se posvátnému kalendáři daří sjednotit ony výrazně protichůdné představy dnešních lidí o tom, co je to lidská bytost. Tzolkin nabízí jedinečný nástroj k naladění naší intuice s individuálním i kosmickým záměrem.

Konec času je podle Mayských proroctví otázkou činnosti každého člověka 

Toto je nejzásadnější poselství mayského kalendáře pro dnešního člověka. Mnohá nedorozumění a zkreslené představy, stejně jako všeobecná skepse vůči jakémukoli proroctví však - alespoň prozatím - bránily mnohým v plném pochopení božského časového plánu. Jedním z typických omylů v souvislosti s mayským kalendářem je domněnka, že mayský kalendář má co říct jen těm, kdo se zajímají o mayskou kulturu.

Mayská proroctví a proroctví mayského kalendáře o 21. století 

Přesto je zájem o antropologii či starověké kultury jen sotva dostatečným důvodem ke zkoumání tohoto pozoruhodného kalendáře, který je především prorockým zdrojem, jež se dotýká každého člena našeho živočišného druhu, a to bez výjimky. Důvod je v tom, že mayský kalendář obsahuje univerzální pravdu, která je pravděpodobně mnohem naléhavějším tématem pro dnešní globální společnost, než byla pro samotné Maye. Mayský kalendář má jedinečný význam i pro pochopení řady jiných náboženských a filozofických tradic, které člověk na této planetě vytvořil.

Na základě zkoumání Mayského kalendáře a mayských proroctví se zdá, jakoby byli Mayové sledováním klimatu doslova posedlí

Mayové byli pravděpodobně klimatem přímo posedlí. Vypadá to, jakoby všechny cykly začínaly a zároveň končily velkou klimatickou změnou - abychom viděli do budoucna, musíme se podívat na to, co se stalo na konci minulého cyklu. Jaká událost se odehrála v minulosti a podle Mayů se odehraje i v budoucnosti ?

Profesor Lonnie Thompson zkoumá dobu, kdy zanikl poslední Mayský svět - jeho práce může značně poodhalit i tajemství Mayských proroctví o roku 2012

Paleoklimatolog ze státu Ohio profesor Lonnie Thompson zkoumá, co se událo se změnami klimatu před 5200 lety, kdy zanikl poslední Mayský svět. Práce profesora Lonnie Thompsona by mohla přinést odpovědi na to, čeho se Mayové na konci tohoto cyklu obávali. Tuto odpověď chce nalézt v ledovci Kelkaya, která je ukryt hluboko v peruánských andách. V roce 1974 navštívil profesor Lonnie Thompson toto místo více než třicetkrát. Cílem jeho práce je studování ledu tohoto ledovce, který jako jediný pravděpodobně zanechal čistý otisk klimatu po tisíce let. Možná, že se právě zde nalézá odpověď na Mayská proroctví. Záznamy v ledu tohoto ledovce umožní díky své kompaktnosti a neporušenosti studium toho, co se s klimatem dělo před pěti tisíci let s maximální odchylkou pěti let.