náboženství

Při sledování vývoje této tradice, která se časově kryje s vývojem psaného jazyka, se opět budeme soustředit na lichá Nebesa, neboť právě ona jsou výrazně ovlivňována tvůrčí jinově-jangovou polaritou. 

Podle mayských proroctví přichází víra v jednoho Boha Stvořitele z období 1. cyklu

Božstva a evolušní symboly přisuzované jednotlivým Nebesům trecenia s jejich příslusnými duchovními kvalitami. Každý den třináctidenní byl považován za krok v procesu vývoje rostliny a byl symbolizován určitým druhem ptáka. Každý následující den symbolizuje vývoj od malých druhů ( kolibřík ) až k těm, kteří vynikají krásou svého opeření ( papoušek )

Je velmi složité cokoli určitého usuzovat o náboženských představách z doby před začátkem Velkého cyklu

Je velmi složité cokoli určitého usuzovat o náboženských představách z doby před začátkem Velkého cyklu, neboť z této doby nemáme žádné historické záznamy. Pokud nicméně můžeme soudit, pochází víra v jediného Boha Stvořitele z období I. Nebe Velkého cyklu. Už v této rané době Sumeřané zřejmě uctívali všemohoucího Boha nebes, kterého nazývali An. Ve starověkém Sumeru tento Stvořitel nicméně sdílel svou pozici s houfem nejrůznějších božstev sklizně, domácnosti, deště, hromu a jim podobných. Jak můžeme číst v podání biblických patriarchů, kteří si během 3. Nebe přinesli víru v tohoto Boha Stvořitele z Chaldejska do Kannánu, ztratil již mnohohlavý sumerský pantheon mnoho ze své původní role. Tato skutečnost je v chápání mayského kalendáře velmi významná, neboť došlo k zásadní změně v chápání Boha.

Počátky monoteismu jako víry v jednoho Boha v mayských proroctvích a Žid Mojžíš

Avšak teprve Mojžíš (v souladu s energií 5. Nebe) přinesl spolu s deseti přikázáními, která mu byla Bohem zjevena, Židům důslednou monoteistickou víru, vůbec poprvé na této planetě, na naší mateřské planetě, planetě Zemi. První ze zmíněných deseti přikázání znělo: Nebudeš míti jiných bohů přede mnou. I když se v tomto požadavku odráží výlučně monoteistické vyznání, zdá se, že bylo omezeno pouze na příslušníky židovského národa. Bůh byl vnímán jako židovský Bůh a v tomto období se Židé pramálo starali o to, zda v jejich Boha věří či nevěří i jiné národy. Adresátem onoho prvního přikázání jsou tedy Židé, kteří se vnímali jako
Bohem vyvolený národ.