časoměrné přístroje

Dodnes se vypráví v Číně pověst o prním čínském císaři, zakladateli Číny Fo-hi, který před třemi tisíci lety sestrojil první ohňové hodiny, aby s nimi měřil čas dne a noci. Hlavní částí doutnákových hodin byl doutnák ve tvaru dlouhé kovové tyčinky pokryté vrstvou dehtu s dřevěnými pilinami.

Zhruba od roku 1500 př.n.l. začali obyvatelé Egypta a Babylónie používat hodiny vodní. Vodní hodiny se zde objevily již v době 1500 př. n. l, v Číně asi 1200 př. n. l. Do Řecka je prý donesl Platon kolem roku 400 př. n. l. a měly sloužit k odměřování času jeho žákům. Vodní hodiny se nazývaly klepsydra - jejich název pochází z řečtiny a znamená „zlodějka vody“.

Dvojice experimentálních atomových hodin založených na kmitech atomů Ytterbia v Národním institutu pro standardy a technologie (NIST) stanovila nový rekord pro stabilitu měření času. Hodiny fungují s dokonalým načasováním na dobu srovnatelnou se stářím Vesmíru - pokud bychom je spustili v okamžiku jeho zrodu, je téměř jisté, že by se s Vesmírem nerozešly ani o tisícinu sekundy.

Atomové hodiny patří mezi jedny z nejvýznamnějších zařízení v dějinách lidstva. Atomové hodiny jsou od roku 1963 mezinárodním uznávaným časovým standardem - podle těchto hodin se řídí nejen celosvětové počítačové sítě, ale rovněž navigace umělých družic nebo navigační systém GPS.