Jste zde

Domů

Letní slunovrat

Léto

Svátek Letnic v Berlíně 2022

Lidový výroční kalendář léto cituje, přivolává a oslavuje téměř celý ro V novoročním přání, v magii jarních obřadů i v jejich křesťanském svěcení. S podzimem pak přichází vyjádření díků za dary úrody s nadějí pro stejný zisk v příštím roce. Uprostřed těchto nadějných přání stojí léto samotné jako žhavý kotouč. Jako nejplodnější část roku, zabírající zhruba tři jeho nejteplejší měsíce — červen, červenec, srpen.

Číst dále »

Hodiny a dny

Sluneční hodiny

Složitější organizace života ve městech a zejména v armádách si vynucuje přesnější dělení dne. Ve starší době se mluví o různých “hlídkách” , “hodiny” se poprvé objevují v Egyptě, je jich 12 denních a 12 nočních a slouží k popisu okamžité polohy Slunce. Rozdíly v délce letního a zimního dne, které v Egyptě nejsou tak výrazné, bylo možné zanedbat.

Číst dále »

Historie kalendářů v českých zemích

Kalendář z roku 1486

Byzantský historik Prokopis napsal v knize „Historiai“ ( 6.stol. n. l. ) o pohanských Slovanech žijících na našem území. Mnoho zajímavého. Pohanští Slované teprve až do příchodu křesťanských misionářů v 8. století n.l. používali poměrně sofistikovaný lunisolární kalendář, v které se délka roku určovala podle Slunce a délka měsíců podle měsíčních fází.

Číst dále »

Keltský kalendář

Keltové žili v hlubokém souladu s přírodou, což se odráželo o na chápání a praktikování obřadů na významné keltské svátky. Významnou roli hrály v keltském kalendáři slunovraty a rovnodennosti. Zajímavý je keltský stromový kalendář.

Číst dále »

Meteorologické jaro

1. března začíná meteorologické jaro

Jaro je prvním ze čtyř ročních období v zemích mírného a subartaktického pásu. Začátek jara, tedy meteorologického jara, přichází každoročně prvním březnem a končí posledním dnem květnovým. Meteorologické jaro se shoduje s jarem kalendářním; dá se říci, že se jedná o vyjádření téhož dvěma podobnými pojmy, kdy jeden se vztrahuje ke kalendáři a druhý k ročnímu období.

Číst dále »

Kalendářní jaro

1. března začíná kalendářní jaro

Každým kalendářním rokem, který dělíme na čtyři roční období, začíná prvního dne kalendářního měsíce března kalendářní jaro. Kalendářní jaro tedy počíná 1. dnem ttřetího měsíce v kalendářním roce. Na rozdíl od astronomického jara, jehož počátek je vázán na přestupné roky a datum jarní rovnodennosti, je tedy datum kalendářního jara přesně dáno.

Číst dále »

Astronomické léto a letní slunovrat

O letním slunovratu lidé často rozdělávali ohně

Slunovrat, latinsky solstitium, skandinávsky Midsommer nebo také germánsky Litha, je astronomickým termínem pro okamžik, v kterém paprsky Slunce dopadají kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli nastává nejdelší den a nejkratší noc a také astronomické léto.

24. červen - Astronomické léto – nejdelší den v roce

V okamžiku slunovratu má Slunce vůči světovému rovníku největší v případě letního slunovratu, nebo nejmenší, tedy zimního slunovratu, deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli zpravidla 21. června, kdy síla Slunce vrcholí a právě letním slunovratem začíná v roce období léta.  

Letní slunovrat je astronomickým bodem, kdy můžeme prohlásit, že právě nastává léto. 

Přestože by se měly vlastně dny zkracovat a tím tedy i celkově ochlazovat, teprve začíná nejteplejší část roku. Délka dnů a nocí se v průběhu června mění jen velice málo. Slunce stále vychází před pátou hodinou letního času a zapadá po jednadvacáté hodině. Byliny sbírané v tento den mají největší moc, voda přetéká léčivou silou. České slovo slunovrat pak vzniká podle ročního pohybu ( vracející se Slunce ) vycházejícího Slunce nad obzorem.

Celý text

Letní slunovrat

Letní slunovrat

Ve dnech kolem jednadvacátého a dvaadvacátého června dosahuje Slunce při svém realativním pohybu vůči Zemi své nejsevernější polohy – severní konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci. Nadchází letní slunovrat; začíná léto. Sluneční paprsky v tento den dopadají v poledne kolmo na obratník Raka.

Letní slunovrat však vždy byl opředen mnoha tajemstvími a této astrologické konjunkci lidé přikládali velký význam po mnoho staletí. Letní slunovrat je zkrátka magickým obdobím.

Den magické noci letní slunovrat - v den letního slunovratu je nejdelší den a nejkratší noc 

Na severní polokouli je v den letního slunovratu nejdelší den a nekratší noc. Slunce bude vstupovat do trojice letních znamení – Raka, Lva a Panny. Poté, co Slunce dospěje k nejsevernějšímu bodu východů a západů, začne se z pohledu pozorovatele na Zemi vracet po obzoru na jih. Na nejjižnější bod své pouti dospěje za zimního slunovratu. Přestože by se v tomto období roku měly dny zkracovat, a tedy i celkově ochlazovat,  začíná teprve jeho nejteplejší část. Délka dnů a nocí se v průběhu června mění pouze nepatrně. Slunce stále vychází před pátou hodinou letního času a zapadá po dvacáté první hodině. Dle tradic starých Keltů se den letního slunovratu nazývá Alban Heruin neboli sabat Litha. Keltové pořádali slavnosti zasvěcené bohyni Matce. Podobně jako v noci na " čarodějnice " se na nejvyšších kopcích o půlnoci pálily posvátné ohně - tentokrát na počest vrcholícího Slunce. Lidé kolem nich tančili a zapálenými bylinami žehnali dobytku. Žhavé uhlí ze slunovratových ohňů naši předkové rozhazovali po polích, aby zajistili dobrou úrodu.

Celý text

Stránky

Subscribe to RSS - Letní slunovrat