Poloha Slunce je pro solární kalendář velmi důležitá

Bez jakékoliv formy kalendáře, a tedy i solárního kalendáře, se lidé obešli naposledy před pěti tisíciletími. Rozvoj civilizace a lidského rodu přinesl nutnost pořizovat záznamy o uplynulých dnech a plánovat budoucnost, především s ohledem na potřebu co nejlépe odhadnout fáze zemědělského roku, což s sebou přineslo potřebu pravidla pro počítání času sjednotit.

Podzimní rovnodennost nemusí být dnem pouze magickýcm

Podzimní rovnodennost, a tedy i první podzimní den přichází v době mezi 21. a 24. září každého roku, podzimní rovnodennost je dnem, kdy Slunce při svém zdánlivém pohybu po obloze překračuje rovník a odchází  se na jižní polokouli. 

Podzimní rovnodennost

Podzimní rovnodennost, tedy astronomický podzim na severní polokouli zpravidla nastává 23. nebo 22. září, pouze výjimečných případech se podzimní rovnodennost přesouvá na 21. září nebo 24. září. Nejbližší podzimní rovnodennost připadající na 21. září můžeme očekávat až v roce 2092, na 24. září pak v roce 2303, přičemž poslední podzimní rovnodennost v tomto dni nastala v roce 1931. 

Jarní rovnodennost

Jarní rovnodennost je odpradávna považována za nejdůležitější časový mezník. Za často nejdůležitější časový mezník roku byl v mnoha historických údobích považován den rovnodennosti, kdy Slunce postupuje od zimního k letnímu slunovratu. V mnoha kulturách den jarní rovnodennosti označoval v podstatě počátek jara, tedy roční období, které lidem v severních končinách přinášelo konec zimního strádání.

Zimní slunovrat

Zimní slunovrat pro nás pozemšťany znamená, že 21. nebo 22.prosince dosáhne naše rodná hvězda Slunce své nejjižnější polohy na mapách noční oblohy označované jako obratník Kozoroha , tedy 270° ekliptiky. Jedná se o jeden z astrologických úkazů, který naši předkové sledovali prokazatelně nejdříve :

Zimní slunovrat

Podle starých legend právě v tento den, kdy je síla životodárného Slunce nejslabší, dosahují spojené síly temna vrcholu svého působení na Zemi a hranice mezi naším světem a silami podsvětí mizí. Podle pradávné tradice došlo v tomto období ke zrození boha Slunce.

O letním slunovratu lidé často rozdělávali ohně

Slunovrat, latinsky solstitium, skandinávsky Midsommer nebo také germánsky Litha, je astronomickým termínem pro okamžik, v kterém paprsky Slunce dopadají kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli nastává nejdelší den a nejkratší noc a také astronomické léto.

Letní slunovrat

Ve dnech kolem jednadvacátého a dvaadvacátého června dosahuje Slunce při svém realativním pohybu vůči Zemi své nejsevernější polohy – severní konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci. Nadchází letní slunovrat; začíná léto. Sluneční paprsky v tento den dopadají v poledne kolmo na obratník Raka.

Letní čas a přechod na letní čas

V České republice byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Letní čas se vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Letní čas v ČR začíná vždy poslední neděli v březnu, kdy hodiny posouváme ráno z 2:00 na 3:00.

Stránky

Subscribe to PŘESNÝ ČAS online RSS