Jste zde

Zajímavosti a události

Nikorefos I. - detail ze zlaté mince cca 800 n.l.

Značný nový rozkvět nomenologie lze datovat až od druhé pol. 20. století díky francouzskému badateli prof. Pierru Gaultierovi, vycházejícímu ze zápisků byzantského císaře Nikefora I (+811, psáno i Nikéforos), jež aktualizoval a uplatnil též u jmen nových. Pierre Gaultier se svým chápáním nomenologie proslavil doma i v zahraničí, nejvíc, jak již bylo řečeno, v USA, kde se jeho myšlenky značně rozšířily.

Ve středověku nomenologii církev podporovala

Nomenologie procházela po staletí či spíše po tisíciletí dějinami jako archetypálně předávaná zkušenost, nevytvářela se kolem ní žádná kasta „vyvolených“. Když církev její základní principy uplatnila při vytvoření celého velmi promyšleného systému křestních jmen přímluvečných. Přímluvečná jména znamenala jména ochranitelská a tak se jednalo o jména martyrů, mučedníků a dalších svatých, věřící tento fakt prostě přijali jako určitým způsobem konkretizovanou, usoustavěnou nomenologii.

Legenda Aurea - Zlatá legenda

Nomenologie je velmi starou vědní disciplínou, kterou máme doloženu již ve středověku. Nomenologie navazuje na ještě starší, předhistorické lidské zkušenosti, obyčeje a zvyky, zejména pak na způsoby, jakým byla převážně lidská jména, tedy jména v poslání dnešních našich rodných či křestních jmen volena a jaký význam jim byl přisuzován. Protože nomenologie vždy vycházela z přímého a vzájemného vztahu mezi jménem a jeho držitelem,

Stránky