Jste zde

Domů » Zajímavosti a události

Zajímavosti a události

Záhadné fresky v Jindřichově Hradci

Záhadné fresky v kostele sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci

Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci freskovou výzdobou tvoří tajemnou atmosféru ihned poté, co fresky ze 13. století, rozdělené do karet, spatříte. Řád minoritů, který zde působil v jeho první polovině, podle legend vytěsnili řád templářů, německých rytířů. Záhadné obrazce lidských zrůd, bestií či postav z jiného světa včetně magických symbolů zaujme oči každého návštěvníka.

Číst dále »

Tištěné kalendáře a vynález knihtisku

Vynález knihtisku a tištěné kalendáře

Do doby, než byl vynalezen knihtisk roku 1444 byly rozšiřovány pouze kalendáře psané rukou, což je hlavním důvodem, proč se jich mnoho nezachovalo - jednoduše jich tolik nebylo a byly finančně velmi nákladné. Avšak již od roku 1489, kdy Mikuláš Štětina vydává v Plzni první tištěný kalendář, bylo tehdejším vydavatelům jasné, že jejich tisk a následný prodej bude výnosný.

Číst dále »

Babí léto Svatováclavské

Babí Svatováclavské léto

Babí léto, zvané též velmi často léto svatováclavské - "Filamenta Divae Virginis - VLÁKNA BOŽSKÉ PANNY". Každoročně přichází babí léto v podzimním čase, kdy se zpravidla setkáváme s velmi příjemným počasím v denních hodinách a nádhernými barvami podzimu spolu s často poletujícími pavučinami osminohých stvoření - zejména pavouků z čeledi běžníků; především Běžníků kopretinových a Běžníků květomilných.

Číst dále »

Svatý Václav

Svatý Václav

Český národní patron, kníže země české, světec, vzdělaný muž, jenž například četl i psal v latině. O životě knížete nevíme příliš mnoho; kult svatého Václava se rozšiřuje zejména v sedmdesátých letech desátého století. Ve Staré Boleslavi si lidé každoročně připomínají 28. září, v den státního svátku, vyhlášeného v roce 2000, kdy se lebka svatého Václava vrací na 24 hodin do města, kde byl zavražděn.

Číst dále »

Slavnosti zarážení vinohradu

Svátek zarážení Vinohradu

8. září je dnem narození Panny Marie, ale také dnem zarážení hory. V předvečer tohoto svátku se ve vinařských krajích, zejména na jižní Moravě "zarážely hory" či ( slavnost zarážení hory ) "zarážely vinohrady", "zarážely hory". Hlídač, "Hotař" přicházel ráno do kostela ke zpovědi a nechal posvětit  kytici polních květů. Následně na dlouhou tyč, jejíž jedna část byla upravená do špičky nabodl několik jablek a kytici na tento konec následně upevnil ....

Číst dále »

Konstantin a Metoděj Staroslovanský kalendář nahradili kalendářem Juliánským

Závěsný kalendář z konce 16. století

Na pozvání knížete Velkomoravské říše Rastislava přichází věrozvěst Konstantin a v roce 863 jej následuje i Metoděj. První křesťanští misionáři v osmém století oplývali vznostnou, ač s nesrozumitelnou latinou, káceli pohanské bohy, ničili posvátné háje a především přinesli staroslovanský kalendář juliánský, který však Slované odmítali přijmout podobně, jako křesťanství.

Číst dále »

Historie kalendářů v českých zemích

Kalendář z roku 1486

Byzantský historik Prokopis napsal v knize „Historiai“ ( 6.stol. n. l. ) o pohanských Slovanech žijících na našem území. Mnoho zajímavého. Pohanští Slované teprve až do příchodu křesťanských misionářů v 8. století n.l. používali poměrně sofistikovaný lunisolární kalendář, v které se délka roku určovala podle Slunce a délka měsíců podle měsíčních fází.

Číst dále »

Předchůdci Gregoriánského kalendáře

Gregoriánský kalendář a jeho předchůdcové

Jakým způsobem lze oddělit léto od zimy či jaro od podzimu je otázkou, kterou si kladli předkové snad odnepaměti. Faktem je skutečnost, že na jaře Slunce vychází na jiném místě na obloze než je tomu na podzim, a že sluneční kotouč vystupuje v letních měsících výše oproti měsícům zimním. Lze však bez znalosti písma, toho velikého daru, pamatovat na všechny proměny oblohy tak, jak se den ode dne proměňuje sluneční dráha ?

Číst dále »

Stránky