Jste zde

Kalendáře

Hidžretský kalendář
Hidžretský lunární rok má 354 nebo 355 dní a plně je spjat s lunárním cyklem novu a úplňku. Nepotřebuje přidávání přestupných dat jednou za čtyři roky, jako kalendář gregoriánský s 365 dny, přičemž astronomický oběh Země okolo Slunce trvá ve skutečnosti plných 365, 25 dne. Na každých 33 let podle hidžretského kalendáře tedy připadá jen 32 let kalendáře gregoriánského. Měsíce hidžretského roku jsou také pojmenovány podle přírodních dějů a činů pokory Jedinému Bohu, Stvořiteli všeho, nikoli jmény despotů, jako byli například římští vládci Gaius Julius Caesar či Octavianus Augustus a samozřejmě falešných model, např. římská božstva Juno a Mars.
Japonský kalendář
Japonci, jako specifická historická východní kultura používali před rokem 1873 lunisolární kalendář, resp. původně kalendář lunární, který byl převzat z čínského kalendáře. Od 1. ledna 1873 používají Japonci kalendář Gregoriánský s místními jmény pro měsíce a většinou pevně určenými svátky. Každý rok v Japonském kalendáři je vždy označen kombinací jednoho z dvanácti prvků zvířetníku a jednoho z pěti základních přírodních elementů, tedy : země, voda, oheň, vzduch.

Název první „koptové“ pochází z arabského slova Kubtí, což znamená Egypťan : Je třeba si říci, že naprostá většina obyvatel Egypta, jak víme, od počátků islám nevyznávala. Teprve až poté, co většina egyptského obyvatelstva islám,začala vyznávat, začalo se toto jméno užívat pouze pro označení křesťanů.

Kalendáře jsou přesní odkrajovatelé času a stálí průvodci našeho života. Odpradávna se lidé snažili čas a orientaci v něm nějakým způsobem pochopit a kalendáře jsou toho jednoznačným důkazem : již prastaré národy na základě pozorování hvězd a zapisovaných výsledků těchto pozorování sestavovali mapy oblohy či zdánlivý pohyb hvězd po noční obloze.
Obyvatelstvo skandinávských zemí se z převážné části živilo rybolovem a zemědělstvím, přes zimu čile obchodovali. Z dnešního Švédska a Norska se vypravili přibližně v polovině 8. století a plenili po 300 let pobřeží Británie. Hlavními důvody byl zejména nedostatek zemědělské půdy spolu s obrovským populačním boomem, kdy jejich území jednoduše nedokázalo obyvatelstvo uživit. S tímto rovněž souvisela rozsáhlá územní expanze Franské říše a zvyšující se napětí mezi Franky a Dány.

Stránky