MAGAZÍN

„Tento král nezemře... neboť král patří mezi nezapadající hvězdy," píše se v Textech pyramid pocházejících asi z roku 2345 př. n. 1. Hvězdná obloha výrazně ovlivňovala náboženské a zádušní představy starých Egypťanů. Není proto pochyb o tom, že kněží měli značné astronomické znalosti. Je tedy velmi pravděpodobné, že už v době Staré říše byly pyramidy budovány podle hvězd.

S otázkou kdo byli Keltové je spojen zásadní problém. Národ, který dnes označujeme za Kelty, není v antických pramenech vůbec jednotně nazýván tímto pojmem. Nacházíme zde označení od „Keltoi" k „Celtae", od „Galatové" až po „Galové". Jak nazývali sami sebe, není doloženo. Je však jisté, že tyto názvy neoznačovaly žádný národ ve smyslu homogenní společnosti či dokonce národa sjednoceného v jednom státě, ale že se u Keltů stejně jako u Germánů jedná o četné kmeny a kmenové skupiny.

Lidový výroční kalendář léto cituje, přivolává a oslavuje téměř celý ro V novoročním přání, v magii jarních obřadů i v jejich křesťanském svěcení. S podzimem pak přichází vyjádření díků za dary úrody s nadějí pro stejný zisk v příštím roce. Uprostřed těchto nadějných přání stojí léto samotné jako žhavý kotouč. Jako nejplodnější část roku, zabírající zhruba tři jeho nejteplejší měsíce — červen, červenec, srpen.

Vedle slunečních hodin se již v Egyptě i jinde ve starověku vyskytují jednoduchá zařízení na odměřování úseků trvání, například “kalibrované” svíčky a zejména vodní hodiny, řecky “ukrádač vody” čili klepsydra. Původně to byla obyčejná nádobka s malým otvorem, později mohla dostat i nějakou stupnici a známe i konstrukce, které výměnou stupnic nebo zalepováním otvorů odměřovaly různě dlouhé hodiny v létě a v zimě.