Mechanické hodiny

Velmi zvláštní kapitolou přístrojů k měření času jsou chronografy a stopky. Stopky jsou přístrojem k měření času s centrálně uloženým sekundovým hřídelem a rafikou, kterou je možné kdykoliv společně s celým strojem zastavit a následně vrátit do původní nulové polohy. Mechanické stopky nemají hodinový číselník, jaký známe z běžných hodin.

Orloje patří mezi nejdokonalejší zařízení k měření času ve středověku, tedy 13. a 14. století n.l. Orloj, horologium, je zařízení k měření času; jedná se o věžní hodiny, keré jsou vybaveny zařízeními, která ukazují další časové údaje či astronomické jevy. Orloj je jedním z nejdokonalejších technologických zařízení své doby a mnoho z nich, například i jeden z celosvětově nejznámějších, Pražský orloj ( Staroměstský orloj ).

Tradiční kukačkové hodiny jsou známé po celém světě. Mistři hodináři z jižního Německa totiž vytvořili zcela specifický typ hodin se specifickým designem, kdy základem je hodinový stroj, řetízkové závaží ve tvaru šišek, kyvadla, píšťal, popř. píšťaly a gongu. Tyto dřevěné, zpravidla ručně vyřezávané, lakované a bohatě řezbářsky zdobené hodiny jsou nejproslulejším výrobkem jihoněmeckých hodinářů.

Flétnové hodiny jsou vzácným časoměrným přístrojem, mechanickými hodinami, které jsou vybaveny mechanikou, která otáčí kolíkovým válečkem hracího strojku. U flétnových hodin se jedná funkci a nikoliv formu, která je v popředí -  koneckonců kukačkové hodiny jsou flétnovými hodinami také.

Shorttovy mechanické synchronomní volné kyvadlové hodiny jsou doposud nejpřesnější sestrojené kyvadlové hodiny, které vynalezli v roce 1921 britský železniční inženýr William Hamilton Shortt ve spolupráci s hodinářem Frankem Hope-Jonesem a vyráběné společností Synchronome Co., Ltd. of London ve Velké Británii. Jednalo se o nejpřesnější kyvadlové hodiny, které se kdy komerčně produkovaly.

Elektromagnetické hodiny jsou přístroj na měření času s velmi jednoduchým a tedy i spolehlivým technologickým řešením stroje na měření času. V případě elektromagnetických hodin elektrický proud napájí buď kyvadlo nebo elektromechanický oscilátor. Elektromechanická součást oscilátoru má připojený magnet, který prochází dvěma induktory. Když magnet projde prvním induktorem nebo senzorem, jednoduchý zesilovač způsobí průtok proudu přes druhý induktor a tento druhý induktor pak funguje jako elektromagnet.

Elektromechanické hodiny jsou hodiny, které používají k pohonu mechanismu hodin v nějaké formě elektrickou energii. Střídavý a nebo stejnosměrný proud pak sloužil k pohonu elektromotoru k převinutí pružiny. V elektromechanických hodinách elektrická energie nemá žádnou funkci udržování času, neboť unkce časomíry je řízena zpravidla kyvadlem. Použití elektřiny pak vedlo k mnoha variantám návrhů hodin a motorů, resp. elektromotorů.

Elektrické hodiny jsou tedy přístrojem na měření času, který je poháněn elektřinou na rozdíl od mechanických hodin, které využívají hnací nebo gravitační sílu; případně obojí. Termín elektrické hodiny je však často aplikován i na elektricky poháněné mechanické hodiny, které byly používány před křemennými hodinami ( dnes tedy elektrickými křemennými hodinami ) v 80. letech 19. století.